Nora Stallich

Nora Stallich

Osobnostcsfd.cz

Herec

8. července, 1910, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Rakousko-Uhersko

10. února, 1979, Praha, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1947

Tři kamarádi

Film - Komedie


1944

Sobota

Film - Drama, Romantický


1935

Klub tří

Film - Drama, Romantický


1934

Pán na roztrhání

Film - Komedie

Za řádovými dveřmi

Film - Drama, Romantický


1933

Pobočník Jeho Výsosti

Film - Komedie


1932

Zapadlí vlastenci

Film - Drama

Životopis

Nora (Norbert) Stallich se narodil 8. července 1910 (některé prameny však uvádějí rok narození 1911) v Praze. Z jeho soukromí máme jen několik málo zpráv. Bratrancem jeho otce byl kameraman Jan Stallich (1907 – 1973). Víme ale, že se chtěl stát učitelem. Po maturitě mohl jít studovat abiturientský kurz, ale odpověděl na inzerát Antonína Fencla, který potřeboval pro svoji scénu Aréna na Smíchově mladého tenorového zpěváka. A byl přijat.

Stallich se na českých scénách nejčastěji uplatňoval jako operetní mladokomický tenor a zpěvák (občas i jako herec). Jeho umělecké aktivity a vlohy poznala smíchovská Aréna (1929 – 1934), Tylovo divadlo v Nuslích (1934 – 1937), Akropolis na Žižkově (1937 – 1938), Švandovo divadlo (1938 – 1939), Divadlo U Nováků Járy Kohouta (1939 – 1942) a Nové divadlo Oldřicha Nového (1942 – 1947). Na těchto štacích byl obsazován hlavně do milovnických operetních rolí (př. „Podej štěstí ruku“).

Po osvobození vystupoval na naší přední operní scéně Národního divadla v Praze jako II. tenor a člen operního sboru (1. září 1948 – 31. prosince 1973), z něhož nakonec odešel do penze. Vystupoval zde například v operách „Lazebník sevillský“ (jako Ambrogio), „Kouzelná flétna“ (jako člen Sarastrovy rady), „Čertova stěna“ (člen poselstva Přemysla Otakara II.), „Carmen“ (Lillas Pastia), „Most“ (číšník), „Jezero Ukereve“ (Radikální poslanec), „Krútňava“ (Četnický velitel), „Čarostřelec“ (Myslivec) a další.

Stallichova filmová kariéra nebyla velká. Čítá pouhých sedm filmů (přesto se zapsal hlavní rolí prince Evžena do paměti filmových diváků – i když neznají jeho jméno), ale mohl v nich aspoň prezentovat své pěvecké dovednosti. Na filmovém plátně se poprvé objevil v melodramatu M. J. Krňanského ZAPADLÍ VLASTENCI (1932) v jedné z titulních rolích preceptora Čermáka. V tomto filmu si zazpíval naši národní hymnu „Kde domov můj“.

O rok později vytvořil svoji nejslavnější titulní postavu korunního prince Evžena v komedii Martina Friče POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (1933), kde sekundoval hlavní hvězdě filmu, představiteli rytmistra Aloise Patery, Vlastu Burianovi. V německé verzi s názvem DER ADJUTANT SEINER HOHEIT (1933) Noru Stallicha nahradil německý herec Werner Fuetterer, který byl českému herci částečně podoben a předvedl sympatičtější hereckou kreaci.

Následovala role letce inženýra Jiřího Vydry v komedii PÁN NA ROZTRHÁNÍ (1934) Miroslava Cikána, kde si jako známý zpěvák zazpíval duo s Lídou Baarovou ve šlágru „Jednou i ty se přesvědčíš“. Ve stejném roce vytvořil další hlavní roli mladého Zdeňka Dubrovického, který se na přání své zemřelé matky musí stát knězem v melodramatu Leo Martena ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI (1934). I v tomto filmu si zazpíval duet „Nikdo se neptá, co srdce šeptá zmučené“, tentokrát s populárním Bajo triem.

V roce 1935 dostal pouze malou okrajovou roličku hráče karet v melodramatu podprůměrného režiséra Oldřicha Kmínka KLUB TŘÍ (1935), v němž v titulní roli debutovala operetní zpěvačka Nelly Gaierová. Po devítileté pauze se téměř na konci okupace objevil ve větší roli sluhy Josefa, jenž oddaně slouží svému pánovi, průmyslníkovi Herbertovi (Oldřich Nový) ve Wassermanově komedii SOBOTA (1944).

Po válce na Noru Stallicha čekala již jen jedna jediná malá role číšníka v baru Florián v dalším snímku režiséra Václava Wassermana, v optimistické komedii TŘI KAMARÁDI (1947). Tato zčásti nesympatická úloha číšníka byla poslední prací v Nory Stallicha československém filmu. Za faktem, proč byl tento nepříliš zdatný činoherní herec obsazován do filmů, stála jistě jeho popularita u pražského publika.

Výjimečně spolupracoval s rozhlasem. Jeho největší kulturní význam tkvěl zejména ve 30. letech, od 40. let začala jeho sláva postupně uvadat až zcela zmrtvěla. Operetní hvězdička Nora Stallich zemřel v zapomenutí a bez zájmu médií 10. února 1979 v Praze ve věku šedesáti devíti let. Je ale i možné, že skonal ve věku šedesáti osmi let…

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.