Herec
1937Film - Komedie
1934
Film - Komedie
1933
Film - Dobrodružný, Poetický, Drama, Romantický
1932
Film - Drama
1931
Film - Komedie, Romantický
Skladatel
2014Film - Dokumentární, Hudební
1946
Film - Komedie
1944
Film - Komedie
1942
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
1941
Film - Komedie, Romantický
1940
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Rodinný, Drama
1939
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Komedie
1938
Film - Komedie, Sportovní
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama, Romantický
1937
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Válečný, Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1936
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1935
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
1934
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
1933
Film - Dobrodružný, Poetický, Drama, Romantický
1932
Film - Drama
1931
Film - Komedie, Romantický
Hudební skladatel Josef Dobeš se narodil jako Josef Dobš 23. února 1885 v pražských Vysočanech. Své hudební vzdělání získal jako elév a hráč vojenských orchestrů (1902 – 1909). Zároveň získal další teoretickou průpravu na Hudební akademii v Budapešti. Ve funkci tambora – dirigenta setrval v orchestru Rakousko – Uherské (1909 – 1918) a i Československé (1919 – 1921) armády.
Po odchodu z armády se živil jako hráč v restauracích a kavárnách, až do odchodu na penzi jako soukromý hudební skladatel. Dobeš se živil a proslavil se především jako autor soudobých populárních písní a taneční hudby, které nejvíce uvedly ve známost filmy, v nichž zazněly.
Ovšem nejvíce proslul jako autor filmové hudby. Jeho hudba byla melodická, přesně vystihovala potřebu daného filmového díla. Oblíbené byly např. tanga („Chci říci Vám“, „Nad Granadou slunce nezhasíná“ či „Láska je věčná“), valčíky („Za úsměv jediný /Madonno má/“, „To byl ten nejhezčí valčík“ aj.) a jiné písně („Silnice šedivá“, „Lásko, kde jsi?“).
Jeho písně (k nimž texty psal František Kudrna, Jaroslav Mottl, Karel Tobis, Ladislav Brom, Václav Špilar) zpíval např. R. A . Dvorský, Oldřich Kovář, Setleři, Marie Grossová, Vladimír Borský, Dano Živojnovič nebo Jan Pivec. Tiskem vyšlo více jak sto padesát jeho hudeb z filmů i šlágrů.
Jeho další taneční skladby, veseloherní ouvertury (jež bylo téměř sto čtyřicet) zůstalo v rukopise. Do českého filmu vstoupil na samém počátku zvukového období. Po prvních ojedinělých pokusech začal komponovat pravidelně od poloviny 30. let.
Postupně pracoval pro různé režiséry Josefa Rovenského (ŘEKA, TATRANSKÁ ROMANCE, MARYŠA, HLÍDAČ Č. 47), Miroslava Cikána (HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, MILOVÁNÍ ZAKÁZÁNO), Jana Svitáka (ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ, SRDCE NA KOLEJÍCH, POSLEDNÍ PODSKALÁK), Oldřicha Kmínka (KLUB TŘÍ, ŽENA NA ROZCESTÍ), Čeňka Šlégla (VENOUŠEK A STÁZIČKA a ULICE ZPÍVÁ), Václava Kubáska (…A ŽIVOT JDE DÁL…, DĚTI VELIKÉ LÁSKY).
Jednou pro Jana Svobodu (CÁCORKA), Karla Lamače (U POKLADNY STÁL…), Karla Špelinu (KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR) a pro Zdeňka Gino Hašlera (PROSÍM, PANE PROFESORE!).
Ovšem nejčastěji tvořil pro M. J. Krňanského (KARIÉRA PAVLA ČAMRDY, ZAPADLÍ VLASTENCI, BEZDĚTNÁ, OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA, POD JEDNOU STŘECHOU), Ladislava Broma (VYDĚRAČ, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, HARMONIKA, KLAPZUBOVA XI., TULÁK MACOUN, ULICE ZPÍVÁ, BÍLÁ JACHTA VE SPLITU), Vladimíra Slavínského (STUDENTSKÁ MÁMA, PRVNÍ POLÍBENÍ, VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, TŘI MUŽI VE SNĚHU, SRDCE V SOUMRAKU, ZLATÝ ČLOVĚK, ŽABEC, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ, NEBE A DUDY, MUŽI NESTÁRNOU, ZLATÉ DNO, NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA?, PRÁVĚ ZAČÍNÁME) i Václava Binovce (LÍZIN LET DO NEBE, PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN, JARKA A VĚRA, DRUHÉ MLÁDÍ, ŽENY U BENZINU, LÍZINO ŠTĚSTÍ).
Kromě hudby se na dlouhometrážní hrané tvorbě 30. let podílel i jako příležitostný filmový herec. Tak se objevil jako šumař – houslista v komedii KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931) M. J. Krňanského, houslista na večírku v dalším snímku Krňanského ZAPADLÍ VLASTENCI (1932), houslista v poetickém příběhu Josefa Rovenského ŘEKA (1933), dirigent v komedii ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ (1934) Jana Svitáka a jako dirigent kapely v Marischkově německé verzi filmu PÍSEŇ DROŽKÁŘE / POSLEDNÍ DROŽKÁŘ / POSLEDNÍ FIAKR (1936).
Jak vidno, pokaždé hrál profese nejbližší té své. Jeho poslední počin, už v poválečné znárodněné kinematografii, byl opět pro Slavínského: PRÁVĚ ZAČÍNÁME (1946). Skládal hudbu též pro krátké a dokumentární snímky (OD ZÁPADU K VÝCHODU, PÉČE O DÍTĚ, JAK ROSTE PRAHA, PÁRA A ELEKTŘINA, VODA VOLÁ, ABC O KOŠÍKOVÉ, NOVÝ ŽIVOT MLÁDEŽE III., RADOSTNÉ DNY MLÁDEŽE, TÁBOR O. P. MEDLOV, POMÁHÁME MAMINKÁM). U několika filmů nahrál sám hudbu i jako dirigent (…A ŽIVOT JDE DÁL…, BÍLÁ VRÁNA).
Jeho hudby využíval taktéž rozhlas („Silnice“). Autor filmové hudby a autor hudby k filmovým písním, hudební skladatel a kapelník Josef Dobeš zemřel pozapomenut v Praze 13. listopadu 1957 ve dvaasedmdesáti. Patří mezi první české filmové skladatele, jehož dráha je zakořeněna ve 30. a 40. letech.