Ladislav Brom

Ladislav Brom, vlastním jménem Ladislav Kořínek, se narodil 16. dubna 1908 v Chocni. V Chrudimi absolvoval Vyšší hospodářskou školu a začal navštěvovat dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře, kterou úspěšně dokončil.

Svoji divadelní dráhu započal jako tanečník v Novém německém divadle v Praze, v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích se uvedl jako operetní tenorista, k postavám milovníků a k divadelní režii se dostal v divadle v Ostravě. Díky své statné, vysoké a urostlé postavě, mužnému, oduševnělému zjevu a hlubokému hlasu byl na divadelních prknech (a rovněž i ve filmu) obsazován nejčastěji do milovnických a hrdinských rolí. V polovině třicátých let pobýval v Sovětském svazu na stipendijním pobytu ve filmových ateliérech. Po návratu propagoval ruskou a sovětskou kulturu.

Brzy si zamiloval film, a ten ho pohltil naplno. Byl opravdu všestranně nadaný. V kinematografii se uplatnil jako herec, scenárista, textař, producent a režisér. Jako herec byl málo výrazný a role, které dostával byly často milovnické. Později se z nich staly role epizodní (často si zahrál ve filmu, který režíroval). Na plátně debutoval malou rolí číšníka v chatě v němém filmu HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S. (1929). Jeho nejvýraznějšími postavami byly role mladého Jana v komedii ŽIVOT VOJENSKÝ, ŽIVOT VESELÝ (1934), Richarda Holana v Kmínkově komedii KLUB TŘÍ (1935), Roberta Turka v melodramatu M. J. Krňanského BEZDĚTNÁ (1935), staršího syna statkáře Výravy Václava v Borského dramatu JAN VÝRAVA (1937), druhého hlasatele ve svém filmu KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA (1938) a naposledy listonoše, opět ve svém snímku ŽIVOT JE KRÁSNÝ (1940).

Jako scenárista se uplatnil zejména u svých režijních filmů (často také ve spolupráci s dalšími autory): ŽIVOT VOJENSKÝ, ŽIVOT VESELÝ, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, ULICE ZPÍVÁ a BÍLÁ JACHTA VE SPLITU. Ke čtrnácti filmům vytvořil texty k písním (KLUB TŘÍ, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, HARMONIKA, ULICE ZPÍVÁ, U POKLADNY STÁL, TULÁK MACOUN, POSLEDNÍ PODSKALÁK, ŽIVOT JE KRÁSNÝ a další). Založil vlastní produkční firmu Bromfilm, která vyprodukovala několik úspěšných filmů (TULÁK MACOUN, ULICE ZPÍVÁ, PÍSEŇ LÁSKY, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, POSLEDNÍ PODSKALÁK, U POKLADNY STÁL, ŽIVOT JE KRÁSNÝ, PŘEDNOSTA STANICE aj).

Jeho režisérská dráha byla poněkud nestálá. Natáčel různé pokleslé komedie a nebo filmy se sociální tématikou. Pobytem v SSSR byl ovlivněn jeho režijní debut, sociální drama HARMONIKA (1937). Ve stejném roce natočil Brom ještě komedii s Antonií Nedošínskou a Theodorem Pištěkem KARIÉRA MATKY LÍZALKY a drama podle Egona Hostovského VYDĚRAČ. Další roky natočil podle Bassova románu komedii KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA ( 1938), s Otomarem Korbelářem drama TULÁK MACOUN (1939), komedii BÍLÁ JACHTA VE SPLITU (1939) a se spolurežiséry Vlastou Burianem a Čeňkem Šléglem komedii ULICE ZPÍVÁ (1939). Za okupace stihl natočit komedii s Oldřichem Novým a Lídou Baarovou ŽIVOT JE KRÁSNÝ (1940) a k samému konci války také svůj posledním film, drama SKALNÍ PLEMENO (1944) s Korbelářem, Vojtou, Brzkovou, Hilmarem a Medřickou v hlavních rolích.

Po skončení okupace byl Ladislav Brom obviněn z kolaborace s nacisty. Nakonec byl všech obvinění zbaven, ale k filmové práci již připuštěn nebyl. Živil se jako obchodník s broušeným sklem. Procestoval Francii, Švýcarsko, Velkou Británii. Stále byl pod dozorem státní bezpečnosti. V roce 1949 raději emigroval na západ. Zde započal novou kariéru. Pod novým jménem John L. Brom se věnoval dokumentární tvorbě, cestování po Africe, fotografování a psaním knih. O Africe natočil dokumenty NELÍTOSTNÁ DŽUNGLE, AFRIKA OHNE GNADE (1959), AFRICKÁ ODYSEA (AFRICAN ODYSSEY, 1966) apod. a vydal několik knih (u nás vyšla např. kniha AFRICKÁ ODYSEA, 1972). Později žil v USA a Kanadě. V roce 1968 získal vytoužené vízum a povelení k návratu do Československa. A právě při cestě domů – na cestě z Montrealu do New Yorku (už na americké půdě) tragicky zahynul 22. ledna 1969 ve věku nedožitých šedesáti jedna let.

Jaroslav "krib" Lopour