Miloš Makovec

Miloš Makovec se narodil 11. prosince 1919 v Turnově. Rozhodující význam pro jeho budoucí kariéru měl herecký opus, když si jako třináctiletý zahrál sekundána ve Vančurově a Innemannově dramatu PŘED MATURITOU (1932), a rozhodl se pro film. Roku 1940 odmaturoval a v letech 1940 – 1943 byl scenáristou a režisérem krátkých filmů (DEFILÉ, PRÁCE A PENÍZE, RADOST VŠEM), 1943 – 1945 pracoval pro Aktualitu a s tvůrcem Jiřím Lehovcem.

Dále byl scenáristou a režisérem v Krátkém filmu Praha (CESTA ZPÁTKY, VESNICE NA ROZCESTÍ, DŮVĚŘUJTE UMĚLCŮM, PŘÍŠŤOHLED, PÍSEŇ O SLETU, NA SHLEDANOU, KARLOVY VARY, II. VŠEODBOROVÝ SJEZD a nebo střihová JIŘINA ŠEJBALOVÁ), dokumentům se věnoval také později v 50. a 60. letech.

V letech 1948 – 1968 pracoval jako scenárista a režisér Filmového studia Barrandov. V této práci už mohl přesně využít svojí zálibu v hraných formách, snažil se sloučit přísnou věcnost a typické filmové umění a umělecké vyjadřovací prostředky. Často si ke svým projektům psal původní námětu, technické a literární scénáře.

Nejdříve začal s krátkými hranými propagačními snímky KAM S NÍM? (1947), jenž byl natočen za jeden den, ŽIJÍ MEZI NÁMI (1948) a O MALÝCH PRO VELKÉ (1948). V dlouhé hrané tvorbě debutoval na začátku 50. let budovatelským dramatem PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950) a komedií VESELÝ SOUBOJ (1950).

Během 50. let natočil dobrodružný film o putování cestovatele MUDr. Emila Holuba (Otomar Krejča) VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ (1952), drama SEVERNÍ PŘÍSTAV (1954), komedii NÁVŠTĚVA Z OBLAK (1955), drama SNADNÝ ŽIVOT (1957), povídku PRÁVNÍ PŘÍPAD z čapkovského triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958) a stvořil i svůj nejcennější snímek filmové kariéry, protiválečné drama podle povídky Aloise Jiráska ZTRACENCI (1956) s výbornými výkony titulních představitelů, Gustáva Valacha, Stanislava Fišera, Vladimíra Hlavatého, Aleny Vránové a Radovana Lukavského. Film posbíral ceny na zahraničních mezinárodních festivalech.

V 60. letech Miloš Makovec uvedl do kin komedii s Františkem Peterkou CHLAP JAK HORA (1960), hudební komedii DVA Z ONOHO SVĚTA (1962), koprodukční (NDR a ČSSR) drama PRAHA, NULTÁ HODINA (1962) i psychologické kriminální drama ČTYŘI V KRUHU (1967) s Otomarem Krejčou a Marií Tomášovou. O rok později svojí aktivní hereckou kariéru ukončil natočením dvou povídek FABRICIUS A ZUZANA (ROBICK A ZUZANA) a OTRÁVENÁ TRAVIČKA pro povídkový hororový snímek PRAŽSKÉ NOCI (1968).

Současně si ve svých třech filmech zahrál malé epizodky: cestující ve vlaku s cigaretou (SEVERNÍ PŘÍSTAV), policejní lékař (ČTYŘI V KRUHU) a naposled rytíř v brnění (povídka OTRÁVENÁ TRAVIČKA z PRAŽSKÝCH NOCÍ).

Po deseti letech odmlky se částečně do českého filmu vrátil jako autor námětu a spoluscenárista krimi VRAŽEDNÉ POCHYBNOSTI (1978) s titulním Miroslavem Macháčkem, Slávkou Budínovou a také Iljou Rackem.

Stejné funkce (jako v hraném a dokumentárním filmu) si vyzkoušel, ovšem pod jménem Miloš Musil, i v loutkové a animované tvorbě (ANDĚLSKÝ KABÁT, CÍSAŘŮV SLAVÍK, ZTRACENÁ VARTA, KOTĚ, PĚT A JEDEN a PROMĚNA) a u snímků a inscenací Československé televize (například ŽALÁŘ NEJTEMNĚJŠÍ, OBCHODNÍK z mini cyklu BLIŽNÍ NA TAPETĚ, ČERTOVO KOPÝTKO, JSEM PŘECE ŠOFÉR…! a další).

Kromě těchto širokých aktivit pracoval Miloš Makovec v letech 1950 – 1959 jako pedagog režie na pražské FAMU. Zde také byl ve druhé půlce 50. let u projektů studentů a Studia FAMU pedagogickým vedoucím režie (mj. ŽIVOT z roku 1956 a z léta 1958 snímky DÉŠŤ PADÁ SHORA, LINKA 515 – 42, NOČNÍ NÁVŠTĚVA, RODIČE a TAJEMSTVÍ PÍSMA).

Ač jeho některé snímky získaly ocenění, sám tvůrce nedostal žádné filmové či státní vyznamenání. Těsně před smrtí ještě stih účinkovat v televizním dokumentu Věry Chytilové VZLETY A PÁDY (1999). Filmový a televizní režisér, scenárista a pedagog Miloš Makovec zemřel 10. února 2000 v Praze ve věku nedožitých jednaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour