Bohuslav Ličman (někdy uváděn i jako Bohumil Ličman) se narodil 4. ledna 1924 v Prešově. Už od dětství projevoval umělecké sklony. Svojí hereckou kariéru budoval v Čechách na oblastních scénách zájezdového Vesnického divadla (1948 – 1949), trutnovského Městského oblastního divadla (1949 až 1951), Krajského oblastního divadla v Pardubicích (1951 – 1952), Krajského krušnohorského divadla Teplice (1952 – 1954), kolínského Městského oblastního divadla (1954 – 1957), opět Vesnického divadla (1957 – 1959), karlovarského Divadla Vítězslava Nezvala (1959 – 1962), Krajského divadla Mladá Boleslav (1962 – 1966) a nakonec do penze Divadla Jaroslava Průchy na Kladně (1966 – 1987).

U Bohuslava Ličmana vynikal jeho výrazný kulatý obličej ostrých rysů a charakteristický hrubý hlas. Na divadle se objevil ve hrách „Bílá nemoc“ (Baron Krüg), „Romeo a Julie“ (Eskalus), „Vojnarka“ (Brožek), „Sen noci svatojánské“ (Theseus), „Hrátky s čertem“ (Školastykus), „Fidlovačka“ (Andreas), „Mnoho povyku pro nic“ (Košťál a Don Juan), „Žebrácká opera“ (Matyáš), „Morálka paní Dulské“ (Dulský), „Noc na Karlštejně“ (Arnošt z Pardubic), „Loupežník“ (Profesor), „Caesar“ (Ratata), „Svatá Jana“ (Arcibiskup), „Tři veteráni“ (Servác), „Maryša“ (Vávra), „Jan Hus“ (Jan z Chlumu), „Hamlet“ (Hrobník) ad.

Jako oblastní herec se Ličman v 50. a 60. letech objevoval na filmovém plátně jen ojediněle ve velkých pauzách. Tak se předvedl jako mladý muž v Blumenfeldově MALÉM PARTYZÁNU (1950), příslušník SS v dramatu ZLATÝ PAVOUK (1956) Pavla Blumenfelda, učitel ve snímku Pavla Hobla ZA PĚT MINUT SEDM (1964), otec malého Jirky Navrátila (Tomáš Novák) v dětském snímku ÚTĚK DO VĚTRU (1965) Václava Táborského a lékař v Schulhoffově detektivce PO STOPÁCH KRVE (1969).

Od roku 1972 se však jeho filmografie začala překvapivě rychle rozrůstat. V 70. a 80. letech byl velmi vytíženým filmovým epizodkářem (ač byl plně zaměstnán i na kladenské divadelní scéně) – tř. roku 1973 hrál v šesti filmech.

V 70. letech to tedy byly snímky CESTY MUŽŮ (hostinský Dolák), DNY ZRADY (zástupce Dr. Hubert Masařík), MILENCI V ROCE JEDNA a ZATYKAČ NA KRÁLOVNU (otec), POČKÁM, AŽ ZABIJEŠ (četník), VÝSTŘELY V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH (policista Paleček), ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (radikál), ZBRANĚ PRO PRAHU (úředník Havelka), DVACÁTÝ DEVÁTÝ (člen ÚV KSČ Josef Hais), MĚSTO NIC NEVÍ (technik VB), OSVOBOZENÍ PRAHY (Hlavina), POMERANČOVÝ KLUK a NA KOHO TO SLOVO PADNE… (lékař), NOC KLAVÍRISTY (kriminalista Bouček), VÍTĚZNÝ LID (dělník Pomajzl), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (vychovatel), CAUSA KRÁLÍK (prokurátor), DRSNÁ PLANINA (terorista Werner), LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ (vedoucí ajznboňáků) a ROMANETO (dělník Kerbr).

V 80. letech se objevil jako svobodník Ritter (SVÍTALO CELOU NOC), muž na nádraží (ÚTĚKY DOMŮ), strážmistr VB (V HLAVNÍ ROLI OLDŘICH NOVÝ), mistr (HODINA ŽIVOTA), policajt (KAŽDÉMU JEHO NEBE), vrátný (POZOR, VIZITA! a FIGURKY ZE ŠMANTŮ), velitel (ZAKÁZANÝ VÝLET), tajný (ZÁCHVĚV STRACHU), žoldnéř (PUTOVÁNÍ JANA AMOSE), Viskup (SESTŘIČKY), veterán (POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ), Doubek (LÁSKA S VŮNÍ PRYSKYŘICE), vinař (MÁG), kuchař (…NEBO BÝT ZABIT), muž v čepici (NOC SMARAGDOVÉHO MĚSÍCE), host v hospodě (PAPILIO), majitel statku (NÁHODOU JE PRÍMA!), dozorce (ZUŘIVÝ REPORTÉR), hostinský (VOJTĚCH, ŘEČENÝ SIROTEK).

Od 90. let byl Pěrekatov (BYLI JSME TO MY?), soused (SILNĚJŠÍ NEŽ JÁ), promítač (KOLJA), Sehnálek (JE TŘEBA ZABÍT SEKALA), strýc Karel (POSTEL), mistr (PRAMEN ŽIVOTA) a starší muž (OBĚTI A VRAZI). Zjevil se i v zahraničních produkcích (LA VALLÉE DE LA LUNE / MĚSÍČNÍ ÚDOLÍ).

Jeho herecké schopnosti byly využity i pro rozhlas („Přátelé od Kajetánů“ atd.), dabing (DARYL, ČERNÁ VDOVA, ŽELEZNÝ JAN, WALL STREET, BLOKÁDA, KONEC RASPUTINA atp.), televizní filmy (LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, ZÁCHVĚV STRACHU, VELKÝ DRAČÍ PROPADÁK, GAMBIT) i seriály (NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, ARABELA, OKRES NA SEVERU, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, RODÁCI a nebo DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY či ŽIVOT NA ZÁMKU).

Ač se před kamerami zjevoval prakticky až do svého úmrtí, nakonec zesnul v naprostém zapomenutí. Bohuslav Ličman zemřel 11. června 2001 v Praze ve věku sedmasedmdesáti let. Jeho datum úmrtí bylo zjištěno až o více jak deset let později.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře