Yanti Somer

"Dostala jsem spoustu dopisů od svých obdivovatelů. Mnozí ani nevědí, jak se jmenuji, ale viděli mne ve filmu a tak napsali na adresu produkční společnosti s dodatkem ... pro holku z Trinity (filmu Malý unavený Joe)" (Yanti Somer v interview z roku 1973 vypráví o jednom z aspektů získané popularity)

Nestává se moc často, aby prakticky jediné osobní informace o herečce v nekonečném světě internetu vycházely ze dvou rozhovorů, které před čtyřiceti roky poskytla pro dva italské časopisy. Ale Yanti Somer byla narozdíl od svých kolegyň v tomto směru jiná, držela si odstup od herecké branže, neměla ve svém římském bytě připojený telefon a ve svém volnu spíš než obcházením večírků relaxovala při malování obrazů. Proto asi ani nepřekvapí, že po skončení své filmové kariéry na počátku 80. let se herečka vypařila se se stejnou důkladností jako onen bájný štěchovický poklad. Ale pojďme po pořádku.

Finská herečka Yanti Somer (během své kariéry používala rovněž pseudonymy Xanti Valio a Yanti Valio) se narodila někdy v letech 1947 až 1948 jako Kirsti Somersalo. Její rodiče, kteří se oba živili jako malíři, se nedlouho po narození dcery rozvedli. Po střední škole se vydala mladá Kirsti do světa, konkrétně do Paříže, kde pracovala jako modelka a rovněž začala koketovat s herectvím. Svůj filmový debut si prožila ve filmu režiséra Erica Le Hunga DELPHINE (1967) pod pseudonymem Xanti Valio, později pod pseudonymem Yanti Valio se objevila v menších rolích ve filmech LES CHEMINS DE KATMANDOU (1969) a thrilleru LE TEMPS DE MOURIR (1970). O poznání většího pracovního vytížení se ale dočkala až jako přítelkyně „velkého náčelníka“ Pierra Briceho v krimi LES COUPS POUR RIEN (1970), kde se poprvé objevila pod jménem Yanti Somer, které jí pak provázelo po celou její filmovou kariéru.

V roce 1970 Yanti Somer přesměrovala své modelingové aktivity do Itálie, nejprve na pár měsíců do Milána, aby nakonec zakotvila ve "věčném" Římě. Během modních přehlídek si jí všimli filmový agenti, kteří jí nabídli, aby se zúčastnila konkurzu na hlavní ženskou roli v připravovaném spaghetti westernu MALÝ UNAVENÝ JOE (1972). Film byl volným pokračováním úspěšného westernu PRAVÁ A LEVÁ RUKA ĎÁBLA (1970) a režisér Enzo Barboni hledal nevinnou, naivní blond dívku s velkýma modrýma očima podobající se Gisele Hahn, která hrála manželku Joa Trinityho (Terence Hill) v prvním díle. Yanti Somer si zde zahrála dceru dvou kočovných Mormonů, kterým Trinity společně se svým bratrem pomáhá z nesnází (a samozřejmě se do dívky zamiluje). Protože film dopadl ke spokojenosti všech zúčastněných stran, dohodli se producenti a režisér filmu s herečkou na další spolupráci i v nově připravovaném spaghetti westernu PODIVNÉ DĚDICTVÍ (1972). Slovo dalo slovo a tak výsledný film o mládenci (Terence Hill), který se na základě otcova posledního přání vydává na Divoký západ, aby se zocelil ve správného muže a za pomocí otcových přátel si vybojuje srdce místní dívky Candice (Yanti Somer), dnes patří do zlatého fondu světové kinematografie a řadí se mezi nejzdařilejší parodie na spaghetti westerny.

Svou další roli v sociálně politickém dramatu CONTRATTO CARNALE (1973) získala herečka za trochu dramatických okolnosti, když jí jeden z producentů filmu probudil uprostřed noci a přesvědčil jí, aby ihned odletěla do Ghany a nahradila tam herečku, která se pohádala s režisérem. V následujícím filmu NÁVRAT BÍLEHO TESÁKA (1974) se pak objevila jako sestra jednoho ze zlatokopů.

Po několika letech půstu, kdy byla obsazována pouze do rolí doprovodných postav, se herečka objevila v hlavních rolích až v sérii nízkorozpočtových sci-fi filmů režisérského "všeuměla" Alfonsa Brescia, který se snažil ukrojit svůj díl slávy z nevídaného úspěchu Hvězdných válek. Během tří let vychrlilo jeho studio hned čtyři filmy - ANNO ZERO - GUERRA NELLO SPAZIO (angl. WAR OF THE STARS) (1977), BATTAGLIE NEGLI SPAZI STELLARI (angl. WAR OF THE PLANETS) (1977), LA GUERRA DEI ROBOT (angl. WAR OF THE ROBOTS) (1978) a SETTE UOMINI D´ORO NELLO SPAZIO (angl. STAR ODYSSEY) (1979), které (ač to pravděpodobně nebylo primárním cílem jeho autorů) patří k tomu nejhoršímu, co v rámci žánru sci-fi bylo vytvořeno.

Nebudu se zde pouštět do přehnaných spekulací, ale nedá mi to, abych zde neuvedl komentář autora recenze k filmu STAR ODDYSEY na jednom zahraničním filmovém serveru, který v rámci recenze uvedl, že pokud existuje nějaký film, který spolehlivě urychlí konec filmové kariéry herečky, tak je to právě tento. Buď jak buď, po skončení této sci-fi série se Yanti Somer ztratila z očí filmové veřejnosti a krom menší role sekretářky kněze Johna Flahertyho (Christopher Reeve) ve filmu MONSIGNOR (1982), o ní už více jak tři desetiletí neexistují prakticky žádné ověřené informace, což jen přiživuje různým nezaručeným spekulacím. Podle jedné z nich žije v Římě, po svatbě získala manželovo jméno a narodili se jim dvě děti, podle další se přestěhovala do Spojených států amerických a žije v Hollywoodu.

Během své italské filmové anabáze Yanti Somer několikrát odmítla učinkování v erotických filmech, nebránila se ale nafocení série uměleckých fotek. V listopadu 1974 mohli ženskost herečky ocenit čtenáři americké verze časopisu Playboy.

Martin "Enterprise" Stach