Francis Girod

Francis Girod

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér, Scenárista

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

2008

Mémoires du cinéma francais, de la libération à nos jours

Film - Dokumentární


2006

Dokonalý přítel

Film - Krimi, Thriller

Humbert Balsan, producteur rebelle

Film - Dokumentární


1996

Calino Maneige

Film - Komedie, Drama


1993

Lež

Film - Drama


1992

L.627

Film - Krimi, Thriller, Drama

Ich über mich - Dokumentation über Romy Schneider

Film - Dokumentární


1989

Zanzibar

Film - Drama


1988

Studený pot

Seriál - Horor, Krimi, Thriller


1987

Idiots, Les

Film

Saxo

Film - Drama


1986

Můj švagr zabil mou sestru

Film - Komedie, Thriller


1975

Le Jeu avec le feu

Film - Drama

Sept morts sur ordonnance

Film - Drama


1974

Erica Minor

Film - Drama


1973

Italien des roses, L'

Film - Drama


1971

Léa l'hiver

Film

Camille

Film - Krátkometrážní


1969

Modré goloásky

Film - Drama

Pierre a Paul

Film - Drama

Le Voleur de crimes

Film - Krimi, Drama


1968

Les idoles

Film - Muzikál


1967

L'Horizon

Film - Drama


Režisér

2007

Notable donc coupable

Film


2006

Dokonalý přítel

Film - Krimi, Thriller

L'oncle de Russie

Film


2005

La Fin des Charlots

Film - Dokumentární


2004

Le pays des enfants perdus

Film - Drama


2003

Mon premier film: Claude Chabrol

Film - Dokumentární


2001

Mauvais genres

Film - Drama


1998

Terminale

Film - Drama


1996

Passage à l'acte

Film - Thriller


1995

Lumière & spol.

Film - Dokumentární, Povídkový


1994

Délit mineur

Film - Drama


1990

Lacenaire

Film - Životopisný, Drama


1988

Enfance de l'art, L'

Film - Drama


1986

Sestup do pekel

Film - Krimi, Thriller, Drama


1984

Rozmar

Film - Drama


1982

Velký bratr

Film - Krimi


1980

Bankéřka

Film - Komedie, Drama


1978

État sauvage, L'

Film - Drama


1976

René la canne

Film - Komedie, Krimi, Drama


1974

Ďábelská trojice

Film - Horor, Komedie, Krimi


Scenárista

1984

Rozmar

Film - Drama


1969

Zimní vítr z jihu

Film - Drama, Historický

Životopis

Slavný francouzský režisér Francis Girod, celým jménem Francis Yvon Girod, se narodil ve starobylém městečku Semblancay nedaleko od Tours. Svůj talent začal uplatňovat v polovině šedesátých let původně jako novinář, ale byl okouzlen především světem filmu a televize a brzy začal spolupracovat s těmito médii. Již ve druhé polovině 60. let začal tvořit televizní seriály, prosadil se také jako scénárista a příležitostně i herec. Filmovému řemeslu se mezitím učil u renomovaných tvůrců jako byli Roger Vadim nebo Jean-Pierre Mocky.

Vlastní filmy začal Girod točit v sedmdesátých letech a v průběhu tří dekád jich vytvořil 16, což je ve srovnání s početnou filmografií jiných režisérů poměrně málo; Girod ale vždy věnoval každému svému dílu značnou pozornost a produkoval s téměř pravidelnými dvouletými odstupy. Každý jeho film pak zaujal diváky i kritiku. Jako třicetiletý natočil svůj celovečerní debut ĎÁBELSKÁ TROJICE (Le trio infernal, 1974) a hned tento první film zaštítil takovými jmény jako Michel Piccoli a Romy Schneider. Ve své době šlo o šokující horor s naturalistickými prvky, který byl kontroverzně přijatý, zvláště Romy Schneider ale pomohl vymanit se z letité aureoly sladké Sissi.

Michel Piccoli byl pak hvězdou i dalšího Girodova filmu, DIVOŠSTVÍ (L'état sauvage, 1978), který se obracel k ožehavé problematice rasismu v postkoloniální Africe. Naopak Romy Schneider byla hlavní hvězdou následujícího filmu BANKÉŘKA (La banquiere, 1980), který byl příběhem emancipované podnikatelky ve Francii dvacátých let. Po předchozím filmu RENÉ KACHNA (René la canne, 1977) se pak Girod vrátil ke spolupráci s Gérardem Depardieu v dramatu VELKÝ BRATR (Le grand frère, 1982), který znovu částečně reflektoval dění v Africe. Naopak, k politickému pozadí Girod zaměřil znovu pozornost filmem V DOBRÉM ROZMARU (Le bon plaisir, 1984) s Catherine Deneuve v hlavní roli. Z další Girodovy tvorby pak stojí za zmínku film L'ENFANCE DE L'ART (1988), který sice nebyl ozdoben slavnými jmény, ale režisérovi vynesl nominaci na Zlatou palmu na festivalu v Cannes.

Dekádu devadesátých let zahájil Girod životopisným portrétem vraha z 19. století LACENAIRE (1990), v němž hlavní roli ztvárnil Daniel Auteuil; také ke spolupráci s ním se Girod později vrátil, a sice psychologickým kriminálním thrillerem SMRT BĚHEM LÉČBY (Passage à l'acte, 1996). V této době se Girod s dalšími režiséry podílel také na dvou povídkových filmech. Vody tradiční filmařiny pak rozvířil titulem ŠPATNÉ ZPŮSOBY (Mauvais genre, 2001), který je sice těžko stravitelný jako kriminální příběh, ale díky nastíněné problematice sexuálních menšin byl s úspěchem uveden na několika gay a lesbických filmových festivalech. Svůj poslední film, UN AMI PARFAIT (2006), natočil podle stejnojmenné knihy švýcarského spisovatele Martina Sutera; z literárních předloh ostatně Girod vycházel i u většiny svých předchozích filmů.

Po roce 2000 se Girod několika tituly vrátil k práci pro televizi. Na podzim 2006 natáčel pro francouzskou televizní stanici film NOTABLE DONC COUTABLE (2007), v průběhu prací ale náhle zemřel na infarkt v Bordeaux, kde se snímaly exteriérové scény. Film pak za něj dokončil Dominique Baron. Girod ve svých filmech kladl důraz na kvalitní hudební doprovod, pro jeho první filmy komponoval slavný Ennio Morricone, později byl jeho dlouholetým spolupracovníkem Laurent Petitgirard. Soundtracky z Girodových filmů vyšly v roce 2006 na CD. Stejně tak si Girod vytvářel stálý tým spolupracovníků i v dalších oborech, což se týká především scénáristů (G. Conchon, M. Grisolia, později pak P. Cougrand). Většina Girodových filmů byla nominována v různých soutěžích, především v klání o francouzského Cézara, některé byly i oceněny, Girod sám ale nikdy žádnou filmovou trofej nezískal.

Životní dráhu Francise Giroda provázely také četné funkce a ocenění, uplatnil se i jako pedagog a od roku 1983 přednášel na Národní konzervatoři dramatických umění. V letech 1988-1989 byl prezidentem Asociace francouzských filmových režisérů, podobné posty zastával i v dalších organizacích filmového průmyslu, byl též členem Akademie krásných umění a v roce 1994 zasedal v porotě na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Obdržel i nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád Čestné legie, ministerstvem kultury byl oceněn Řádem umění a literatury.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.