Tom DiCillo

Zdravě nezávislý režisér Tom DiCillo roku 1979 vystudoval univerzitu v New Yorku a mnohamilionovému městu je věrný dodnes. Studoval spolu s Jimem Jarmuschem a právě ten mu pomohl v začátcích. Po školních krátkometrážních radostech tak DiCillo stál za kamerou například v Jarmuschově road movie PODIVNĚJŠÍ NEŽ RÁJ (1984) a v řadě dalších nezávislých snímcích. Zároveň se věnoval i herectví i divadlu, psal scénáře a všechny nabité zkušenosti zúročil do svého komediálního debutu JOHNNY SUEDE z roku 1991 (Hlavní cena v Locarnu). S citem pro výběr herců objevil bezpečně neznámého Brada Pitta.

Jednu z nejpůvabnějších poct nezávislému filmu natočil roku 1995. ŽIVOT V OBLOUZNĚNÍ (Cena za scénář na Sundance festivalu, dále pak úspěchy na festivalu ve Stockholmu a ve Ljubljaně) je sólem herce Steva Buscemiho, který se snaží natočit vysněný projekt. I DiCillův ultralevný snímek ušel náročnou cestu (jak jinak než při shánění financí). „Film o filmu“ je zároveň režisérovou reflexí a inteligentním situačním humorem tehdy rozesmál už tak početnou skupinu jeho obdivovatelů.

Že dokáže točit inteligentní, vlídné a zábavné snímky s vypointovaným scénářem předvedl hned i následující rok. Místy autobiografický ŽIVOT V SEDMÉM NEBI (1996) nabídl výživnou půdu pro fenomenálního Johna Turturra. A ten ji s chutí přijal.

Následovala satirická komedie OPRAVDOVÁ BLONDÝNKA (1997), s níž se vrací do oblíbeného prostředí filmového a televizního. Další černá komedie BOUCHAČI A BOUCHAČKY (2001) nabídla opět řadu trhlých postav v bizardních situacích, v čele s policistou trpícím strašlivým houserem. Zatím posledním DiCillovým režijním zářezem je komedie OPILÍ SLÁVOU (2006), se kterou slavil úspěch například na festivalu v San Sebastianu.

DiCillo mimo jiné četně spolupracuje zejména s „nezávislou dámou“ Catherine Keener, jejím mužem Dermotem Mulroneyem nebo Stevem Buscemim.

Michal "castor" Kočí