Říká se, že se Ladislav Fialka pro pantomimu snad narodil. Svého času byl slavný po celém světě. Tleskali mu v Americe stejně jako v Rusku. Dnes o něm mnoho lidí nemá ani ponětí...

Narodil se 22. září 1931 v Praze. Původně studoval balet, ale měl štěstí, že se v rámci výuky na konzervatoři nacvičovala také pantomima. Ladislav Fialka jí dočista propadl. Již na škole dal dohromady soubor, který na něj potom čekal, až se vrátí z vojny. V prosinci 1958 založili Jiří Suchý, Vladimír Vodička a Ivan Vyskočil legendární Divadlo Na zábradlí. A Ladislav Fialka s nimi začal připravovat představení Kdyby tisíc klarinetů. Písničky a povídky provázely taneční spojováky Zdeny Kratochvílové a Ludmily Kovářové. Mezitím se soubor chystal na samostatnou pantomimu. Vznikl nápad Devíti klobouků nad Prahou, v němž se propojily šansony Ljuby Hermanové a pantomimické výstupy. Úspěch byl nevídaný.

V roce 1960 se Ladislav Fialka oženil s členkou svého souboru Ludmilou Kovářovou. „Byli jsme chudí, ale přitom to byla ta nejhezčí doba. Někteří ze začátku přespávali v divadle. S Láďou jsme bydleli u mého tatínka v ateliéru a pak jsme získali byt na Starém Městě, který jsme si postupně rekonstruovali. A když jsme ho konečně dobudovali, tak jsme se rozvedli," vzpomínala paní Ludmila.

Ladislav Fialka se najednou zamiloval do spolužačky a kolegyně Zdeny Kratochvílové. Vztahy se časem srovnaly a všichni byli opět přáteli. V souboru ovšem panovala velmi přísná disciplína, Fialka byl tvrdý šéf. Pod jeho nekompromisním vedením ale zažili skutečně hvězdný vzestup. Zazářili už v roce 1962 na Mezinárodním festivalu pantomimy v Berlíně. Byli tehdy jediným pohybovým pantomimickým divadlem na světě a ódy na ně plnily stránky prestižních novin v mnoha zemích.

I třetí ženu Boženu Věchetovou si Fialka našel v souboru. Není divu, jiné prostředí ani neznal. Díky ní se v osmačtyřiceti letech konečně stal otcem a malého Matouše si užíval. I když se navenek jevil jako egocentrik, který se opíjí svou velikostí, ve skutečnosti měl své skryté úzkosti. Ostatně na jeho bedrech ležela existence celého souboru. Po listopadu 1989 se objevili nepřátelé, ozývaly se kritické hlasy. Počátkem roku 1991 chystal představení Poutníka. A najednou šok. Tři neděle před premiérou - dne 22. února 1991 zemřel na infarkt ve spánku.

Cucina_Rc

Komentáře - zatím bez komentáře