Jack Hawkins

Col. John Edward „Jack" Hawkins CBE /Commander of the Most Excellent Order of the British Empire/, byl anglický herec působící na jevišti a ve filmu v období 30. až 70.let 20.století.

Svůj první divadelní debut si odbyl již ve svých 12 letech a v 18. roku svého života se objevil na Broadwayi ve hře "Journey's End". Studoval na Italia Conti Drama School v Londýně. Ačkoliv ve 30.letech ztvárnil pár rolí v několika filmech, svou kariéru začal budovat až po skončení II.sv.války, kde se stal plukovníkem v ENSA / Entertainments National Service Association – organizace mající za úkol pobavit vojáky sloužící v armádě  /v Indii a jihovýchodní Asii. Hawkins se stal hereckou hvězdou po uvedení třech úspěšných filmů, ve kterých hrál přísné ale sympatické postavy. Jednalo se o britský film ANGELS ONE FIVE /1951/, drama THE PLANTER'S WIFE /1952/ a film MANDY /1952/. V roce 1952 byl zvolen za nejpopulárnějšího herce v Británii bez ohledu na národnost a tento status potvrdil ve filmu THE CRUEL SEA /1953/.

Hawkinsova popularita začala lehce upadat po sérii méně úspěšných snímků ale jeho autoritářský styl vystupování stále vyvolával u filmařů poptávku. Na konci 50.let 20.st. ztvárnil řadu charakterových rolí, často ve velkofilmech jako ve válečném filmu z II.sv.války THE BRIDGE ON THE RIVER KWAI /1957/, ve velkofilmu LAWRENCE OF ARABIA /1962/, kde hrál generála Edmunda Allenbyho, v dobrodružném filmu LORD JIM /1965/ a v hudebním filmu OH! WHAT A LOVELY WAR /1969/. Pro film The Bridge on the River Kwai, se mu podařilo přemluvit svého přítele Aleca Guinnesse aby vzal hlavní roli, za kterou později obdržel cenu Akademie Oscara.

Mezi Hawkinsovy neobvyklé role můžeme zařadit egyptského faraona ve velkofilmu LAND OF THE PHARAOHS /1955/, Ben Hurova adoptivního římského otce Quintuse Arriuse v dobrodružném velkofilmu BEN HUR /1959/ a fanatického pacifistu, reverenda Otto Witta ve válečném filmu ZULU /1964/. Pro TV společnost ITV hrál v seriálu THE FOUR JUST MEN /1959/, kde ztvárnil jednu z hlavních postav.

V reálném životě byl Hawkins spíše liberálního politického ražení, emočně výbušný muž v ostrém kontrastu s konzervativním vylíčením jeho filmových postav. Jedním z jeho oblíbených filmů byl snímek The League of Gentleman, který byl na dobu svého vzniku odvážným počinem s ohledem na způsob jakým filmaři divákům představili sex. Ovšem když měl ztvárnit roli homosexuálního barmana ve filmu VICTIM /1961/, odmítl tuto roli ze strachu o svou chlapáckou image. Roli nakonec dostal Dirk Bogarde. Hawkins také produkoval filmovou adaptaci románu Petera Barnese THE RULING CLASS /1972/, ve které hrál Peter O'Toole a Alastair Sim.

Byl ženatý s Jessicou Tandy v letech 1932 až 1942, s níž měl dceru Susan a později s Doreen Lawrence od roku 1946 až do své smrti v roce 1973, se kterou měl dva syny Nicholase a Andrewa.

Hawkins byl silný kuřák. Denně vykouřil až tři krabičky cigaret a tento zlozvyk měl za následek postupnou ztrátu hlasu. V soukromí užíval umělý hrtan aby mohl mluvit. V roce 1965 byl diagnostikován s rakovinou krku. Byl mu odebrán celý hrtan a ve filmu musel být nahrazen dabéry Robertem Riettim nebo Charlesem Grayem. I po ztrátě hlasu dál kouřil.

Hawkins zemřel v nemocnici St.Stephen Hospital na Fulham Road v Londýně, 18. července 1973, na pooperační komplikace, kdy mu byl vložen "slavík". Bylo mu 62 let. Jeho posledním představením byla televizní minisérie QB VII /vysílaná v r.1974/. Jeho autoboigrafie "Anything For a Quiet Life" byla publikována krátce po jeho smrti. Byl zpopelněn a pohřben na Golders Green Crematorium.

Lukáš "gatuso" Častulík