Jacques Besnard

Jacques Besnard od mládí pracoval u filmu, vykonával různé pomocné profese, v 50. letech se v několika filmech mihnul v epizodních rolích jako herec. V 60. letech pak začal působit jako asistent režie, respektive pomocný režisér. Netrvalo dlouho a prosadil se i jako samostatný umělec. Napsal scénář a režíroval první vlastní film GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA (Le Grand restaurant, 1966). Pro spolupráci k tomu filmu získal tehdy již slavného Louise de Funèse, který se také stal zárukou úspěchu filmu. Režijní debut Jacquese Besnarda byl mimořádně úspěšný a jen ve Francii jej v kinech viděly bezmála čtyři milióny lidí. Ve francouzsko-italské produkci pak Besnard natočil dobrodružný snímek ESTOUFFADE À LA CARAIBE (1966), který však takého úspěchu zdaleka nedosáhl. Dalším Besnardovým filmem byla opět komedie – BLÁZEN Z LABORATOŘE Č. 4 (Le Fou du labo 4), která vznikla podle románu René Cambona a hráli v ní známí herci jako Jean Lefebvre a Bernard Blier.

V Besnardově filmografii pak následuje téměř šestiletá odmlka, za kameru se vrátil až v roce 1973, kdy natočil kriminální komedii ŽIVOTNÍ ŠANCE (La belle affaire, 1973) v hlavní roli s Michelem Galabru. Následující film KRÁST SE MUSÍ UMĚT (C'est pas parce qu'on a rien à dire qu'il faut fermer sa gueule..., 1975) u nás není prakticky známý, ale navazuje na nejlepší tradice francouzské bláznivé komedie (v hlavních rolích Michel Serrault a Jean Lefebvre). Z další Besnardovy filmografie vyniká opět komedie SITUACE JE VÁŽNÁ, NIKOLI VŠAK ZOUFALÁ (La situation est grave... mais pas deséspérée, 1976), v níž znovu excelovali Jean Lefebvre a Michel Serrault. Další film GÉNÉRAL... NOUS VOILÀ (1978) spadá do kategorie veseloher z doby druhé světové války. Tento žánr měl ve francouzské kinematografii silnou tradici, ale téma „hrdinou proti své vůli“ bylo koncem 70. let již vyčerpané. Žánr válečné komedie si ostatně Besnard vyzkoušel již o pár let dříve, ovšem v televizním formátu – SLAVNÝ DEN (Le jour de gloire, 1975) s Jeanem Lefebvrem.

Posledním Besnardovým celovečerním filmem byla komedie TE MARRE PAS... C'EST POUR RIRE! (1982), v níž se objevil Michel Galabru. Od poloviny 80. let pak Besnard točil výhradně v televizi, podílel se na vzniku několika seriálů, jeho poslední vlastní režijní prací byl televizní film AVANTI (1994), pak ale napsal ještě několik scénářů.

Pavel "argenson" Vlach