Chico Marx

„Chicolini, kdy jste se narodil?“
„To si nepamatuju. Byl jsem ještě moc malý." (Kachní polévka)

Leonard Marx, známý pod pseudonymem Chico Marx, byl nejstarším potomkem Samuela „Frenchieho“ a Minnie Marxových. Ještě před ním se rodičům narodil syn Manfred, ale zemřel bohužel jen několik měsíců po narození. Především kvůli této tragické události se matka na Leonarda citově upnula. Nejvíce tím trpěl jeho mladší bratr Julius (Groucho). Marxovi měli nakonec pět synů – kromě Leonarda a Julia ještě Adolpha (Harpo), Miltona (Gummo) a Herberta (Zeppo). Rodina byla chudá, otec pracoval jako krejčí, ale nevydělával dostatek peněz. Matka Minnie tedy občas jezdila po divadlech se svým bratrem Alem Sheanem, známým varietním komikem.

„My jsme se nelíbali. Jen jsem jí něco šeptal do pusy.“

Ulice New Yorku – to byla ta největší Leonardova škola. Byl značně inteligentní, ale školní vyučování ho nebavilo. Rychle si osvojil umění švindlu a podvádění. Jako mladý žid vyrůstající v centru New Yorku se naučil imitovat přízvuky různých etnických skupin, aby mohl bez problémů přecházet z jednoho teritoria do druhého. Na scéně toho využil a mluvil angličtinou se silným italským akcentem. Své matematické nadání zužitkoval nejvíce v karetních hrách o peníze. Často ale prohrával a nebál se krást z pokladniček svých bratrů a zastavovat otcovy krejčovské střihy. Svou přezdívku Chico získal kvůli tomu, že neustále laškoval a flirtoval s mladými děvčaty („chicks“).

Jedna věc byla pro mládí všech bratrů společná. Matka Minnie, dcera kouzelníka a hudebníka, neoblomně nutila své syny do herecké kariéry. Leonardovi zakoupila z tvrdě nastřádaných peněz použitý klavír a platila mu dokonce i učitele. Leonard měl daleko k pilnému studentovi a cvičil jen minimálně. Navíc měl učit i svého mladšího bratra Adolpha – ten se ale od něj naučil jen dvě skladby. Groucho Marx jednou prozradil, že Chico nikdy předem nezkoušel písně, které hrál ve filmech. Jen si před natáčením namočil ruce do horké vody.

Bratři již několikrát vystoupili v několika hudebních číslech, když se k nim Chico přidal. Jejich společný komediální talent je vedl k tomu, že nakonec omezili zpěv a začali publikum bavit. Jejich první úspěšné představením neslo název „Fun in Hi Skule“ a od roku 1912 ho ve varieté opakovali mnohokrát. V této době se Chico oženil se svou první ženou Betty Carp. Roku 1918 se jim narodila dcera Maxine.

Poté, co se změnili na komediální skupinu jejich příjmy i prestiž vzrůstali. Po úspěchu v amerických kabaretech se vydali na turné po Anglii, kde několikrát hráli i pro šlechtu. Po návratu do rodné země ale udělali chybu. Znepřátelili se s vlivným mužem varietní společnosti a dveře do mnoha podniků zůstali zavřené. Chico snad poprvé v životě měl při karetní hře štěstí – získal během ní kontakt na jedno divadlo na Broadwayi. Zde působili několik let a uspěli s představeními „I'll Say She Is“ nebo „Kokosové ořechy“.

Roku 1929 natočili podle vlastní hry svůj první film KOKOSOVÉ OŘECHY (1929). Bohužel je v tomto roce čekaly i dvě smutné události. Nejprve zemřela matka Minnie, která svým synům do té doby pomáhala jako manažerka. Po její smrti se manažerem stal Chico. Dohodl se se studiem, že Marxovi budou dostávat určitý procentuální podíl z celkových zisků filmu. Byla to první smlouva tohoto druhu v Hollywoodu. Druhá velká rána přišla na konci října, kdy došlo ke krachu na burze na Wall Street. Bratři tak přišli o značnou část svého majetku.

„Hořčice mi bez masa nechutná.“ (Opičárny)

Marxovi pokračují v natáčení filmů i přes tyto neblahé události. Pro Paramount vytvořili snímky ANIMAL CRACKERS (1930), OPIČÁRNY (1931), HORSE FEATHERS (1931) a především velký hit KACHNÍ POLÉVKA (1933). Tento film vznikl pod vedením nového producenta Irvinga Thalberga, který z bratrů dokázal vymámit to nejlepší a udělal z nich tak opravdové hvězdy. Kontakt na něj získal Chico, kde jinde než u karet.

„Psst! Nevzbuďte ho. Trpí nespavostí a potřebuje se z toho vyspat.“ (Noc v opeře)

Společně s Thalbergem přešli bratři ke společnosti MGM. Jejich první filmy u této firmy opět nalézali velkou odezvu u publika. Nejprve přišla na plátna kin NOC V OPEŘE (1935), která satiricky komentovala svět operní hudby. Po ní přišli ještě oblíbenější KOBYLKÁŘI (1937). V době natáčení zemřel Irving Thalberg a lepšího producenta Marxovi už nikdy nenašli. Jejich filmy začali klesat na žebříčcích popularity. Po krátkém pobytu u RKO, kde vznikl snímek ROOM SERVICE (1938), se vrátili k MGM a vytvořili ještě tři filmy - V CIRKUSE (1939), JDI NA ZÁPAD (1940) a OBCHODNÍ DŮM (1941). Kvalita i oblíbenost u diváků stále klesaly, a proto se rozhodli opustit stříbrné plátno.

Během třicátých a čtyřicátých let se Chico věnoval kromě filmů i hudbě. Měl svůj vlastní orchestr, kde začínalo mnoho známých zpěváků té doby. Někdy také vystupoval společně s Grouchem v rozhlasových pořadech. Přestože si během kariéry vydělal mnoho peněz, vždy je rychle utratil díky své hráčské vášni. Částečně i kvůli tomu se s ním manželka Bety rozvedla.

Poslední dva filmy bratří Marxů NOC V CASABLANCE (1946) a ŠŤASTNI V LÁSCE (1950) vznikly především kvůli Chicovi a jeho dluhům. Když se ho jednou zeptali, kolik peněz prohrál, odpověděl: „Zeptejte se Harpa, kolik vydělal a získáte obnos, který jsem prohrál.“ I v posledních letech života stále vystupoval na různých jevištích.

Chico Marx zemřel 11.října 1961 po dlouhém boji se srdeční vadou. Na jeho pohřbu ho začal jeden z přítomných vychvalovat. Během své řeči vytvořil naprosto mylný obraz zesnulého. Harpo se naklonil ke své neteři Maxine a zašeptal: „Až zemřu, udělejte mi laskavost a najměte mima.“ Chico je pohřben na hřbitově v Glendale v Californii. Naproti němu leží jeho mladší bratr Gummo. V lednu 1977 byli Marxovi uvedeni do Filmové síně slávy.

Lucie "Fabienne" Roušová