Grażyna Długołęcka

Grażyna Długołęcka

Osobnostcsfd.cz

Herec/čka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec/čka

1985

Wakacje w Amsterdamie

Film - Drama


1984

Bluszcz

Film - Drama


1983

Fucha

Film - Drama


1982

Orinoko

Film - Hudební


1981

Książę

Film - Drama

Fantazja dur-moll

Film - Drama

W wannie

Film - Krátkometrážní, Drama


1979

Opis obyczajów

Film - Drama


1976

Běž, ať ti neuteče

Film - Psychologický, Drama


1975

Historie hříchu

Film - Drama


1973

Cesty statečných

Seriál - Drama, Historický


1972

Przeprowadzka

Film - Komedie, Drama

Životopis

Grazyna Dlugolecka se narodila v polské Lodži a byla filmovou, divadelní herečkou, mimo to také houslistkou. Právě se svým rodištěm spojila část jejího života. Vystudovala zde houslovou třídu u profesorky Wandy Wiłkomirské na místní hudební škole (1969). Dále pak školu filmového herectví (1976). V letech 1980 – 1983 zde pak působila v Univerzálním Divadle. Účinkovala v monodramatech, do kterých i sama skládala hudbu.

Poprvé na filmovém plátně se objevila v krátkometrážním hororovém snímku MARKHEIM (1971) od Janusze Majewského jako služebná Karolinka. Hned poté si zahrála jednu z hlavních postav Ewu v satirickém dramatu PRZEPROWADZKA (1972), dále pak Lenu ve filmu OPIS OBYCZAJÓW (1972), menší roli dostala ve studentském snímku W TRZECIEJ OSOBIE (1972). V dalším roce se mihla v historickém seriálu CZARNE CHMURY (1973). Důležitou příležitostí pro Grazynu byla hlavní role Ewy Pobratyńské v dramatu úspěšného režiséra Waleriana Borowczyka DZIEJE GRZECHU (1975), za kterou si vysloužila nominaci na cenu polské Zlaté Kachny a také o sobě díky ní dala vědět i za hranicemi Polska. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat a před Grazynou se objevila zajímavá možnost v podobě obsazení do role Aleny Martincové v československém snímku režiséra Stanislava Strnada BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE (1976). Nehrála zde však pod jejím jménem, nýbrž si vypůjčila příjmení svého manžela Sahatqiu, distributorům se totiž Dlugolecka zdála příliš obtížně vyslovitelná. Po pětileté odmlce se vrátila ve třech televizních filmech, v roli Majky ve snímku o mladých architektech KSIĄŻĘ (1981), dále potom jako matka Piotrusia v dramatu FANTAZJA DUR-MOLL (1981) a v menší roličce v krátkometrážním W WANNIE (1981). I následující rok pro ni byl na filmové příležitosti bohatý. Šlo o postavu manželky Mackovské v hudebním ORINOKO (1982) a Urszuly v psychologickém dramatu o ženské rovnoprávnosti BLUSZCZ (1982). Poté se objevila v roli průvodkyně ve filmu Michala Dubziewicze FUCHA (1983), který dostal na MFF v Benátkách cenu Cidalc, mihla se v životopisném snímku DOM ŚWIĘTEGO KAZIMIERZA (1983). Zároveň se však přiblížil konec její filmové herecké kariéry. Ten přišel o dva roky později, kdy si zahrála hlavní roli Joannu Kosinskou-Celerovou v dramatu WAKACJE W AMSTERDAMIE (1985).

Grazyna v průběhu 80. let odešla do Švédska, kde pokračovala ve své herecké kariéře, ale už pouze v té divadelní, působila v Malmö a Stockholmu (mimo jiné i v Královském Divadle.) V roce 1982 však ještě stihla získat cenu toruňského guvernéra za nejlepší debut na Národním Divadelním Festivalu Jednoho Herce v Toruni za výkon v Polské Ofelii. V současné době spolupracuje s divadly v Itálii.

Jan "Sarkastic" D.

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.