Hana Frejková

Rodištěm herečky Hany Frejkové je Londýn, kde její rodiče tehdy byli v emigraci. Otec Ludvík Frejka (vlastním jménem Ludwig Freund, 1904-1952) pocházel z německé rodiny a od 20. let působil v řadách německých komunistů v Liberci, matka Elsbeth Warnholtz (později známá jako Alžběta Frejková, 1907-1990) měla kořeny v bohaté obchodnické rodině v Hamburku a jako herečka se uplatnila v německých divadlech v Československu. Ludvík Frejka jako Žid opustil v roce 1938 Československo a spolu s manželkou žil v Anglii, kde se oba zapojili do protifašistického odboje.

Krátce po narození Hany Frejkové skončila druhá světová válka a rodina se vrátila do Československa; otec Ludwig Freund tehdy přijal počeštěné jméno Ludvík Frejka a pokračoval v práci pro Komunistickou stranu, v l. 1948-1952 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky jako přednosta národohospodářského odboru. Ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským byl odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1952 popraven, Hana pak s matkou musela opustit Prahu a žily v pohraničí. Špatný kádrový profil ovlivnil vyrůstání Hany Frejkové, ale protože dospívala v uvolněných šedesátých letech, nakonec se jí podařilo jít ve stopách své matky a po absolvování gymnázia v Mostě vystudovala herectví na DAMU (1967).

První profesionální angažmá našla Hana Frejková v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, kde strávila tři roky (1967-1970), dvě sezóny potom odehrála v pražském divadle Maringotka (1970-1972), na delší dobu pak našla zázemí v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně (1974-1986). Od roku 1986 působí jako herečka na volné noze, dodnes hostuje v různých pražských divadlech, díky svému původu se také dlouhodobě věnuje zpřístupňování židovské kultury, mj. jako interpretka židovských písní.

Teprve po trvalém usazení v Praze našla Hana Frejková uplatnění také před kamerou, její filmografie je však jen málo početná. Poprvé hrála ve dvou filmech vracejících se do nedávné historie VRACENKY (1990) a JEN O RODINNÝCH ZÁLEŽITOSTECH (1990), později se objevila v tématicky podobném filmu ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996), mihla se také v několika televizních i filmových pohádkách. Díky perfektní znalosti němčiny našla uplatnění také v zahraničních produkcích, hrála například v životopisném titulu HITLER: VZESTUP ZLA (2003). Před filmovou kamerou stála zatím naposledy jako uklízečka v české komedii SNOWBOARĎÁCI (2004).

Hana Frejková je autorkou autobiografické knihy Divný kořeny (2007), v níž otevřeným způsobem vzpomíná na své vlastní mládí a herecké začátky včetně zkušeností s drogami a alkoholem, především ale píše o nevšedních osudech svých rodičů a pohnuté poválečné době; Frejkové vzpomínková kniha je označována jako jedna z nejlepších prací daného žánru u nás v poslední době.

Pavel "argenson" Vlach