Herec
1960Film - Drama
Film - Hudební, Komedie, Drama
Film - Komedie
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni
Film - Krimi
1959
Film - Povídkový, Drama
Film - Povídkový, Válečný
Film - Drama
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama
Film - Drama
1958
Film - Psychologický, Drama
Film - Komedie, Krimi
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický, Historický
Film - Pohádka
Film - Krátkometrážní
1957
Film - Hudební, Komedie
Film - Krimi
Film - Životopisný, Drama
Film - Historický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Povídkový, Drama
1956
Film - Komedie, Válečný
Film - Drama
Film - Dobrodružný, Rodinný
Film - Pohádka
1955
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Hudební, Životopisný, Drama
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
1954
Film - Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
1953
Film - Poetický, Psychologický, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
1952
Film - Komedie
Haškovy povídky ze starého mocnářství
Film - Komedie, Povídkový, Historický
Film - Komedie
Film - Životopisný, Drama, Historický
1951
Film - Životopisný, Drama, Historický
1950
Film - Drama
Film - Životopisný, Drama, Historický
Film - Drama
Film - Drama
1949
Film - Komedie
Film - Drama, Historický
1948
Film - Psychologický, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Historický
1947
Film - Komedie, Povídkový
1946
Film - Komedie, Historický
Film - Komedie, Western, Romantický
Film - Válečný, Drama
1945
Film - Drama, Historický
1944
Film - Komedie
Film - Komedie, Historický
Film - Komedie
Film - Drama
1943
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama
1942
Film - Komedie
1941
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama
1940
Film - Komedie
Film - Hudební, Drama, Romantický
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama, Romantický
1939
Cesta do hlubin študákovy duše
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Mysteriózní, Psychologický, Drama
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Psychologický, Drama
Film - Komedie
Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
1938
Film - Komedie
Film - Komedie, Historický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie, Pohádka, Fantasy, Historický
Film - Válečný, Drama
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Sci-Fi
Film - Romantický
Film - Drama
Film - Drama
1937
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Psychologický, Drama
Film - Válečný, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
Film - Životopisný, Drama
Film - Drama
Film - Drama
1936
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Krimi, Psychologický, Drama
Film - Válečný, Drama
Film - Komedie, Sportovní
Film - Drama
1935
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Životopisný, Drama
Film - Drama, Romantický
1934
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1933
Film - Komedie
Film - Komedie
1932
Film - Komedie
1931
Film - Komedie
1929
Film - Drama
1926
Film - Drama
Archivní záběry
1978Film - Dokumentární, Krátkometrážní
František Kreuzmann se narodil 11. října 1895 v Plzni. Narodil se do herecké rodiny: jeho otcem byl známý herec Adolf Kreuzmann (1855 – 1939) a také sestra Anna Kreuzmannová (1899 – 1994) byla herečka. Kreuzmannova dcera Alena Kreuzmannová (1929 – 1993) zdědila po otci herecké buňky a proslavila se jak na divadelních prknech, tak v malých rolích ve filmu, televizi a dabingu. V rodinné tradici rovněž pokračuje Kreuzmannův vnuk František Kreuzmann ml. (* 1963). Po skončení studií studoval Kreuzmann nejprve soukromě herectví u samotného slavného herce Vendelína Budila.
Od roku 1913 působil u kočovných divadelních společností R. Morávka a J. Tuttra. Aby nemusel bojovat v 1. světové válce, pracoval ve Škodových závodech v Plzni (současně hrál také divadlo). Ale roku 1918 musel přesto narukovat. Po válce hrál v Plzni (1919 – 1923), v Národním divadle v Brně (1923 – 1926) a díky režisérovi Kvapilovi v Divadle na Vinohradech (1926 – 1940). 1. srpna 1940 byl angažován do činoherního souboru Národního divadla, kde působil a tvořil do své smrti v roce 1960.
Ze začátku byl Kreuzmann ovlivněn hlavně komediantstvím svého otce a realistickým uměním a úsilím o přesné a přesvědčivé ztvárnění postav Vendelína Budila. V Plzni a ještě Brně hrál i v operetě a zpíval v opeře (principál v „Prodané nevěstě“ atd.). Ačkoli se to málo ví, byl i skvělým zpěvákem, což dokazuje množství gramofonových desek, které v letech 1923 – 1932 nazpíval. Skvěle ovládal pohyb, lehkost, švih a tanec. Svoji fyzickou kondici si udržoval rovněž i sportem (hrál kopanou). V mládí hrál zejména komické a milovnické role v konverzačních hrách. Záhy se stal představitelem charakterních postav komického i tragického ladění.
Často byl obsazován do záporných postav, které se snažil odlišovat různými výrazovými prostředky. Skvěle ztvárňoval nesympatické postavy, různé intrikány, skrblíky, ramenáře, bařtipány, měšťáky, lidi ponížené, utlačené, pokřivené, jejichž víra v něco dobrého a jistého se proměnila v chladně necitelnou předpojatost. Výjimečně získal komickou roli. Jeho komického talentu však režiséři moc nevyužívali. Často se uplatnil v antických („Lišák Pseudolus“), staročeských („Lucerna“), Molièrových („Tartuffe“), Shakespearových („Othello“) i v moderních hrách („Bratři Karamazovi“, „Komik“). Do postavy pronikal s psychologickým zaujetím a s citem pro žánrové odstíny a pro její realistické zaujetí.
Ve filmu hrál poprvé s kolegy z Vinohradského divadla v malé roli surového dělníka Jadrného v němém dramatu ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (1926) Františka Hlavatého. Ke konci němé éry se k filmu vrátil ve slavném Junghansově dramatu TAKOVÝ JE ŽIVOT (1929) sehrál ředitele salonu krásy.
Ve zvukovém filmu ze začátku uplatnil v různých epizodních rolí ve snímcích OBRÁCENÍ FERDYŠE PIŠTORY (důstojník Armády spásy), ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (tulák), POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (šikovatel Pačes), REVIZOR (hluchý major ve výslužbě), MAZLÍČEK (soused Pospíšil), AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (advokát Liška), BARBORA ŘÁDÍ (dvojrole eskamotéra Fredoliho a číšníka ve vlaku), JEDNA Z MILIONU (harmonikář Jarda), SEXTÁNKA (profesor Bernard) a další.
V letech 1936 až 1945 byl jedním z nejobsazovanějších českých herců. V roce 1938 účinkoval dokonce v devatenácti filmech. Z jeho významnějších (často záporných) kreací si v tomto období připomeňme: Josefa Kajetána Tyla v KARLU HYNKOVI MÁCHOVI (1937), zloděje psů Beznosku v Cikánově slavném BATALIONU (1937), mlynáře Brychtu ve Wassermanově dramatu LIDÉ POD HORAMI (1937), radního Šmejkala v komedii NAŠI FURIANTI (1937), chlípného otčíma ve Vávrově PANENSTVÍ (1937), zlého profesora Lejsala v komedii Martina Friče ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! (1938), pana France v Lamačově LUCERNĚ (1938), podvodného Felixe z Hasenburka v kostýmní komedii Otakara Vávry CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), přísného profesora Tuříka z CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939), zamilovaného básníka z Vávrovy DÍVKY V MODRÉM (1939), chamtivého příbuzného Oskara v TETIČCE (1941), falešného hráče Pepu Hodka ze ŠŤASTNÉ CESTY (1943), úlisného podnikatele Anatola Kozla v Cikánově komedii U PĚTI VEVEREK (1944), podváděného konšela Zvůnka z Fričových POČESTNÝCH PANÍ PARDUBICKÝCH (1944) či cechmistra Karfa v ROZINĚ SEBRANCI (1945).
Po válce se opět divákům uvedl v různých záporných rolí, jako byl např. písař Žlutický v NEZBEDNÉM BAKALÁŘI (1946) Otakara Vávry, chamtivý antisemitický domovník Šantrůček v Radokově vizuálně expresionistickém snímku DALEKÁ CESTA (1949), zlý a nesnášenlivý papežský komisař Tiem v první části trilogie JAN HUS (1954), zrádný staroměstský purkmistr Tomáš ve druhém díle JAN ŽIŽKA (1955), věřitel feldkuráta Katze v komedii na motivy románu Jaroslava Haška DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) atp.
Ojediněle pro něho režiséři připravili pozitivní postavy: abiturient s páskou v Krškově (se kterým umělec Kreuzmann často spolupracoval) poetickém MĚSÍCI NAD ŘEKOU (1953), číšník a otec Helebrandt v ŽIŽKOVSKÉ ROMANCI (1958) Zdeňka Brynycha, tramvaják v koprodukčních MÁJOVÝCH HVĚZDÁCH (1959), důchodce Hanousek v Brynychově povídkovém snímku PĚT Z MILIONU (1959) aj. Poslední rolí Františka Kreuzmanna byla epizoda výčepního v Machově dramatu RYCHLÍK DO OSTRAVY (1960).
František Kreuzmann spolupracoval často také s rozhlasem („Bílá nemoc“, „Maloměšťáci“, „Tartuffe“) a později rovněž s televizí (JEN JEDEN DEN, LIŠÁK PSEUDOLUS). Roku 1953 se stal čestným nositelem Vyznamenání Za vynikající práci a obdržel také titul Zasloužilého umělce (1958). Na podmět své dcery Aleny Kreuzmannové sepsal své memoáry. Paměti však zůstali jenom v rukopise, a pouze část z nich byla otištěna ve Svobodném slově 17. října. 1970. Oblíbený představitel záporných hrdinů František Kreuzmann zesnul na samém konci roku 1960 28. prosince v Praze ve věku šedesáti pěti let.