Celým jménem Marcin Grzegorz Dorociński se narodil 22. června 1973 v obci Milanówek a vyrůstal v blízkém Kłudzienku nedaleko od Varšavy. Jeho otec pracoval jako kovář, matka byla v domácnosti. Má dva starší bratry a jednoho mladšího. Od dětství rád hrál fotbal, ale jeho sny o fotbalové kariéře zmařilo zraněné koleno. Již ve svých studijních letech získal kvůli svému atraktivnímu zevnějšku nálepku „hezounka".

Vystudoval strojnickou školu, působil ve školních divadelních souborech, ale dlouho váhal, než se odhodlal ke zkouškám na Divadelní akademii ve Varšavě. Uspěl a ve druhém ročníku akademie si zahrál hlavní roli v televizní inscenaci o španělském rytíři El Cidovi. V této roli byl natolik přesvědčivý, že do té doby nedůvěřiví rodiče akceptovali jeho volbu budoucího povolání. Sám Marcin Dorociński vzpomíná, že tehdy při společném sledování inscenace poprvé zahlédl slzy v očích svého otce. V roce 1996 se objevil v epizodní roli v televizním seriálu DOM a zahrál si studenta ve filmu Andrzeje Żuławskiho SZAMANKA. Na školním divadelním festivalu v Lodži získal ocenění za roli Kreóna v tragédii Antigona. Divadelní akademii dokončil v roce 1997 a než se prosadil jako herec, vystřídal několik zaměstnání. Dělal číšníka, vyhazovače v klubu, prodával kosmetiku, dokonce uvažoval o odjezdu do Austrálie a povolání řidiče kamionu. Nakonec ještě v roce 1997 získal angažmá v činoherním divadle ve Varšavě (Teatr Dramatyczny).

Ve svých 26 letech si po nepříliš úspěšných filmech TOROWISKO (1999) a KRUGERANDY (1999) uvědomil, že úspěchy nepřijdou samy. Motivovalo ho to k většímu úsilí a brzy dostal další příležitost v televizních seriálech MIASTECZKO (2000), MARZENIA DO SPELNIENIA (2001), SFORA (2002) a PRZEDWIOŚNIE (2002). Za herecký průlom je ovšem považována až jeho role Despera v seriálu PITBULL (2005), kde původně neměl vůbec hrát. V roce 2005 získal prestižní cenu Zbyszeka Cybulskiho pro nejlepšího mladého polského herce. Pozitivní ohlasy sklidil i za roli Fabia ve filmu LUISINA ZAHRADA (2007), po kterém začal být definitivně vnímán jako jeden z předních herců své generace. Jak sám přiznal v knize „Być jak Cybulski", vydané v roce 2008, dával v těchto letech Marcin Dorociński přednost působení ve filmové tvorbě, kde svůj projev považoval za přirozenější. Na divadlo ale nezanevřel, od roku 2011 působí v divadle Ateneum, kam ho mimo jiné nalákala i možnost zahrát si ve hře Merylin Mongoł, režírované jeho filmovým idolem Bogusławem Lindou.

Kvůli roli trenéra v černé komedii BOISKO BEZDOMNYCH (2008) přibral několik kilogramů a byl Polskou filmovou akademií nominován na cenu za hlavní mužský herecký výkon. Na polském filmovém festivalu v Gdynii získal v roce 2009 cenu za nejlepší vedlejší roli ve filmu DRUHÁ STRANA MINCE (2009). O dva roky později si vítězství na polském filmovém festivalu zopakoval, tentokrát získal ještě prestižnější cenu Zlatého lva za hlavní roli v historickém dramatu RŮŽENA (2011). Za tento obdivuhodný herecký výkon byl nominován i na další ceny. Již čtvrtou nominaci Polské filmové akademie si v roce 2013 vysloužil za roli v dalším historickém snímku ŠTVANICE (2012). Právě za snímky Růžena a Štvanice získal cenu polského kulturního týdeníku Polityka za přístup k herectví (výběr kvalitních nekomerčních filmů a zřetelný herecký progres). Letos se představil v roli slavného polského důstojníka Ryszarda Kuklińskiho ve špionážním thrilleru na motivy skutečné události JACK STRONG (2014). V Polsku je právem považován za jednoho z nejtalentovanějších polských herců současnosti.

Marcin Dorociński je ženatý s divadelní výtvarnicí Monikou Sudół, v roce 2006 se jim narodil syn Stanisław a o dva roky později dcera Janina. V rozhovorech o rodině příliš často nemluví, chrání si své soukromí. Své herectví, jak sám tvrdí, se snaží neustále zlepšovat. Toto povolání se dle jeho mínění člověk učí celý život a nikdy nemá pocit, že je dost dobrý. Je fanouškem U2 a Red Hot Chilli Peppers, mezi jeho koníčky patří běhání a automobilové závody, má rád psy a často dává veřejně najevo podporu v Polsku chráněných zvířat.

Daniel "Dont" Truneček

Komentáře - zatím bez komentáře