Ida Kamińska

Ida Kamińska byla židovsko polská herečka. Narodila se v Rusku 18.09.1899. Její matka Esther Rachel Kaminska (1870-1925) byla také herečkou a otec Avram Izhak Kaminski (1867–1918) hercem,producentem a režisérem. Jejím bratrem byl hudební skladatel Josef Kaminsky (1903-1972) a bratrancem herec Danny Kaye (původním jménem David Daniel Kaminsky).

První film ve kterém si Ida zahrála se jmenoval MIRELE EFROS. Tady se teprve jako třináctileté děvče objevila po boku své matky. Celou její filmografii tvoří pouze 6 filmů. Nejznámnějším filmem ve kterém si zahrála byl bezesporu československý snímek OBCHOD NA KORZE který v roce 1966 získal Oscara. Dokonce i herečka byla naminovaná na Oscara jako nejlepší herečka v hlavní roli.

Kus svého života strávila ve Varšavě kde od roku 1947 řídila Státní židovské divadlo které vzniklo v roce 1945. Divadlo paní Kamińské mělo tu zvláštnost,že celé představení se hrálo se sluchátky, které si divák zapojil pod sedačkou a celý děj na jevišti byl překládán do polštiny. Všechny hry se hrály pouze v židovském jazyce.

„My jsme svým způsobem jediné divadlo na světě,“ vysvětlovala paní Ida. „Existují i jiné židovské soubory, ale žádný, kromě našeho a ještě jednoho v Rumunsku, nemá vlastní scénu. Ti v Rumunsku ovšem nejezdí na zahraniční zájezdy, zatímco my jsme ve světě každou chvíli...“ V té době asi ještě netušila,že bude nucena emigrovat do Ameriky pod vlivem tehdy narůstající antisemitské politiky a to již v roce 1968.

Poslední film ve kterém si Ida Kamińská zahrála (už v USA), režíroval jeden z režisérů Obchodu na korze - Ján Kadár. Jmenoval se The ANGEL LEVINE a byl natočen roku 1970. Spolu s Idou si ve filmu zahrál také známý herec Harry Belafonte.

Obchod na korze udělal z Idy Kamińské světoznámou herečku. Když 21. května roku 1980 zemřela (ve věku 80 let) měla za sebou 2 vlastní hry a 58 překladů her do jidiš, jako režisérka uvedla na scénu 65 představení a jako divadelní herečka sehrála celkem 124 rolí. Napsala také knihu vzpomínek, která vyšla v New Yorku v roce 1973 pod názvem Můj život, moje divadlo, a která se k polským čtenářům dostala v překladu až v roce 1995.

Kristýna "habinka" Habáňová