Heinrich George


(Georg August Friedrich Hermann Schulz)Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec, Režisér,  

Narodený: 9.10.1893

Zemřel: † 26.9.1946

Miesto Narodenia: Stettin, Pomořany, Německo [nyní Szczecin, Polsko]

Miesto úmrtí: Sachsenhausen, Německo

 

...více

Životopis

Heinrich George, celým jménem Georg August Friedrich Hermann Schulz, používal též jméno Georg Heinrich Schulz, nebo Heinz Georg Schulz, byl německý režisér a herec. Německými životopisci charakterizován jako vnitřně roztříštěný kolos. Pokud je údělem herectví ztvárňovat i tragické role, plné bolesti a naděje, nebo osudy lidí na houpačce, čekajících na kterou stranu se přikloní příslovečné kyvadlo štěstí, pak Heinrich George takto svůj život prožil.

Těsně před maturitou ukončil studia v Berlíně, vrátil se domů, kde začal brát hodiny herectví. V létě 1912 debutoval v Kolbergu (Kolobrzeg v Polsku) rolí vrchního v operetě DIE KEUSCHE SUSANNE od Jeana Gilberta. Následovaly štace v Brombergu (Bydgoszcz v Polsku) a Neustrelitzu. První světové války se zúčastnil jako dobrovolník. V zimě 1915 byl těžce raněn. V letech 1917 až 1921 působil v drážďanském Albertově divadle a v Hereckém domě ve Frankfurtu. V roce 1921 jej angažoval Max Reinhardt do berlínského Německého divadla. Ve stejném roce si zahrál poprvé ve filmu DER ROMAN DER CHRISTINE VON HERRE režiséra Ludwiga Bergera po boku pozdějšího krále hororu Maxe Schrecka. O rok později si v historickém dramatu LUCREZIA BORGIA zahrál postavu Sebastiana.

Politicky se přiklání k levici, spolupracoval s Německou komunistickou stranou. Byl členem německého Spolku studenstva (VDSt). Hrál v Proletářském divadle Erwina Piscatorse. V dramatu Maxima Gorkého NA DNĚ ztvárnil Satiniho. Hra byla v roce 1926 uvedena ve známém berlínském Národním divadle, ležícím na náměstí Bülowplatz. Mezi lety 1926 až 1938 vystupoval pravidelně na Heidelbergských slavnostech. V roce 1927 si zahrál Grota v METROPOLIS. Řadil se k nejvýznamějším hercům výmarské republiky, tiskem označovaný za „Generála berlínských podií".

Po Hitlerově převzetí moci, otočil o 180 stupňů. Provedl sebekritiku a ztotožnil se z nacistickou ideologií. V roce 1933 získal hlavní mužskou roli táty Heiniho Völkera v propagantistickém HITLERJUNGE QUEX (CHLAPEC Z HITLERJUGEND). Dětskou roli obsadil tehdy šestnáctiletý Jürgen Ohlsen, který si získal obrovskou popularitu, ale v roce 1940 se z dodnes neznámých příčin stáhl do ústraní. Stává se oslavovaným umělcem režimu. Učinkoval v rasistickém JUD SÜß (ŽID SÜSS, 1940). Film byl natočen z podmětu tehdejšího ministra Goebblese a měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách. Patřil mezi nejdražší produkce nacistického ministerstva propagandy. Paradoxem tehdejší doby byl autor literární předlohy Lion Feuchtwanger, který se narodil do židovské rodiny. Před nacisty emigroval nejprve do Francie, v roce 1940 do USA. Heinrich Georg se přátelil s nejvyššímy prominenty nacistického režimu a aktivně s režimem spolupracoval. Ačkoliv po válce tvrdil, že nebyl nacistou, řada dalších okolností svědčí pro opak. Herec se zúčastnil Hitlerových narozeninových oslav, ačkoliv říšské kancléřství rozesílalo pozvánky jen těm hostům, kteří svou účast garantovali. Nikdy se netajil svými postoji a využíval všech výhod tehdejších prominentů. Hrál aktivní roli v německých nacifilmech a učinkoval v rozhlasové propagandě. Jen málo německých civilistů mělo ve válečných letech nárok na benzín. Na sklonku války si ve filmu KOLBERG (1945) zahrál německého národního hrdinu Joachima Nettelbecka.

15.června 1945 zahynul při dopravní nehodě generálplukovník Nikolaj Erastovič Berzarin, vojenský velitel Berlína. Tento rodák z Petrohradu a nadšený divadelní fanda, držel nad hercem ochrannou ruku. O několik dní později byl Heinrich George zatčen NKVD a umístěn do internačního tábora pro nacistické prominenty Hohenschönhausen. Zde nastudoval v ruštině Puškinova Poštmistra a několikrát ji reprízoval před sovětským vedením. S Ernstem Konstantinem nastudoval též Fausta a Mephista. Zemřel v zajateckém táboře č. 7 v Sachsenhausenu. Příčinou úmrtí byly komplikace po operaci slepého střeva. Jeho pozůstatky byly nalezeny a exhumovány až v roce 1994 za pomoci bývalých spoluvězňů v sachsenhausenském lese a byly porovnány s DNA jeho žijících synů.

Herec uzavřel v roce 1933 manželství s herečkou Bertou Drewsovou, z kterou měl dva syny. Jana (*1931) a Götze (*1938). Mladší Götz se stal hercem a známe jej, jako komisaře Schimanského. Později si zahrál svého otce v dokumentárním dramatu GEORGE. Heinrich George vyšel v roce 1993 na poštovních známkách spolkové pošty. 14 května 1998 byl sovětskými úřady rehabilitován. Herec je v současnosti pohřben na berlínském hřbitově Zehlendorf.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.