Herec
1998Film - Dokumentární
1995
Seriál - Dokumentární, Životopisný, Historický
Film - Dokumentární
1993
Film - Dokumentární
1992
Film - Dokumentární
1990
Film - Dokumentární
1977
Film - Dokumentární, Životopisný, Historický
1957
Seriál - Dokumentární, Historický
1947
Film - Dokumentární, Válečný
1946
Film - Dokumentární
1943
Druhá světová válka 3: Rozdělení & dobytí
Film - Dokumentární, Válečný
1942
Proč jsme bojovali I.: Předehra k válce
Film - Dokumentární, Válečný
Film - Dokumentární, Válečný, Historický
1938
Film - Dokumentární, Sportovní
1935
Film - Dokumentární
1933
Film - Dokumentární
Archivní záběry
2014Seriál - Dokumentární, Historický
1983
Film - Komedie
1970
Film - Válečný, Drama, Historický
1959
Film - Thriller, Válečný, Drama
1958
The Secret Life of Adolf Hitler
Film - Dokumentární, Historický
1956
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Válečný, Historický
1953
Bis fünf nach zwölf - Adolf Hitler und das 3. Reich
Film - Dokumentární, Válečný
Medzi významných nacistických politikov v Nemecku patril aj rodák z Fleinhausenu menom Julius Streicher. Pochádzal z mnohopočetnej rodiny a až do začiatku 1. sv. vojny pracoval ako učiteľ na základnej škole. Po vstupe do armády v roku 1914 sa aktívne zúčastnil vo viacerých bojoch priamo na fronte. Za zásluhy bol vyznamenaný aj cenným železným krížom prvej triedy.
Členom NSDAP sa stal v roku 1922 a o rok na to sa zúčastnil aj na známom Pivničnom puči. Rok po tom sa stal vydavateľom novín s názvom Der Stürmer. Ich obsah tvorili z veľkej časti antisemitské texty.
Po nástupe Adolfa Hitlera k moci sa stal Julius Streicher franckým gauleiterom. Koncom tridsiatych rokov sa však dostal do sporu s niekoľkými vysoko postavenými predstaviteľmi NSDAP, zvlášť s Rudolfom Hessom a Hermannom Göringom. Druhého menovaného mal Streicher označiť za impotenta.
Počas druhej svetovej vojny nemal Streicher s výnimkou vydávania svojho časopisu v strane výraznejší vplyv a bol v domácom väzení v meste Norimberg. Po ukončení vojny bol zatknutý a v rámci Norimberského procesu odsúdený na trest smrti, keďže ho súd ho uznal vinným v bode 4 obžaloby, teda v zločinoch proti ľudskosti. Tých sa mal dopúšťať vydávaním svojho antisemitského týždenníka.