Renate Ewert

Soukromý život plný skandálů a dosud nevyjasněné okolnosti předčasné smrti udržují jméno německé herečky Renate Ewert v povědomí více než její práce, ačkoli natočila přes třicet filmů. Narodila se v Königsbergu (dnešním Kaliningradě) do rodiny obchodníka, v závěru druhé světové války musela s rodiči přesídlit do Hamburku, kde ale otec padl do sovětského zajetí a byl čtyři roky vězněn. Od dětství měla Renate Ewert touhu stát se herečkou a počátkem padesátých let začala studovat v dramatických kurzech, absolvovala též soukromé hodiny u slavných herců. Prosadit se na jevišti nebo před kamerou se jí ale zprvu nedařilo, počátky její umělecké dráhy jsou spojeny s dabingem zahraničních filmů.

K první filmové roli se Renate Ewert dostala v jednadvaceti letech, kdy odehrála menší part v závěru slavné válečné trilogie JEDNOTKA 08/15: VE VLASTI (08/15 – In der Heimat, 1955). Souvisí s tím také začínající vztah s rakouským producentem a režisérem Franzem Marischkou (1918-2009). Hned v dalším filmu, IA IN OBERBAYERN (1956) dostala již podstatně větší prostor, velké role jí nabídly i další německé filmy z druhé poloviny padesátých let, pod režijním vedením Franze Marischky točila také v Rakousku, připomeňme například dobově populární veselohry s Mikoschem, agentem proti své vůli (MIKOSCH, DER STOLZ DER KOMPANIE, 1958; MIKOSCH IM GEHEIMDIENST, 1959). Její touhou bylo hrát velké dramatické role, film jí ale zatím přinášel příležitosti v postavách tajemných krasavic s nepříliš složitým psychologickým profilem.

Půvabná tvář Renaty Ewert mezitím pronikla na titulní stránky časopisů, bulvární média se soustředila na její další vztahy s populárními herci té doby jako byli Erik Schumann nebo Harald Juhnke, pozornosti novinářů neunikl ani její pobyt na Riviéře, kam ji pozval slavný Curd Jürgens. Přetrvával ale i vztah s Franzem Marischkou a ještě koncem padesátých let se spekulovalo o jeho rozvodu s manželkou Inge právě kvůli Renate Ewert. Počátkem šedesátých let se seznámila s bohatým hamburským podnikatelem Cliffordem Weyerem, jejich zasnoubení ale ukončil konflikt mezi Weyerem a Marischkou.

Herecká kariéra Renate Ewert mezitím dosáhla i mezinárodního rozměru, objevila se například ve francouzském filmu NAPLIVU NA VAŠE HROBY (J′irai cracher sur vos tombes, 1959). Z další práce v Německu stojí za připomenutí hlavní role v adaptaci detektivky Edgara Wallace RUDÝ KRUH (Der rote Kreis, 1959). Krátce nato ale přestaly přicházet další nabídky, její soukromý život navíc ovlivnila smrt Ursuly Hubschmidové, manželky slavného německého herce Paula Hubschmida (1917-2001), který v roce 1963 rozšířil řady jejích krátkodobých známostí. V té době žila v Mnichově v luxusním nájemním domě, nutno dodat, že v sousedství Franze Marischky.

Úbytek pracovních příležitostí a neuspořádaný soukromý život vyústily ve zvýšenou konzumaci alkoholu a prášků na uklidnění. V Německu začala Renate Ewert příležitostně pracovat pro televizi, nové filmové role jí ale nabídli hlavně ve Francii, šlo však jen o podružné herecké úkoly (ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ – Angélique, marquise des anges, 1964; ZÁHADNÝ KONTRABAND – Échappement libre, 1964). Některé nabídky musela ale odmítnout, což souviselo s jejím zhoršujícím se zdravotním stavem, rozešla se s Hubschmidem i Marischkou, kumulaci problémů ve všech směrech nejlépe dokumentuje odpojení telefonu kvůli neplacení účtů.

Její poslední film, špionážní thriller AGENT 505 – TODESFALLE BEIRUT, měl premiéru na jaře 1966, tady už ale hrála jen menší roli. Renate Ewert zemřela následkem předávkování léky ve svém bytě v Mnichově 4. prosince 1966 ve věku 33 let. Datum jejího úmrtí bylo ale stanoveno odhadem, protože její tělo našla až po několika dnech její přítelkyně, herečka Susanne Cramer.

Renatin otec Paul Ewert dal svolení k soudní pitvě, která měla dostatečně vysvětlit příčinu jejího úmrtí. K nejasnostem přispěli i další zúčastnění aktéři, například již zmíněný Paul Hubschmid, jenž mezi sebou a médii postavil nepřekonatelnou bariéru. Pohřbu Renate Ewert se zúčastnili pouze rodiče, Franz Marischka a několik dalších přátel. Životní příběh Renate Ewert měl svou tragickou dohru ještě o rok později – oba její rodiče v souvislosti s nejasnostmi ohledně jejího úmrtí spáchali v roce 1967 sebevraždu.

Pavel "argenson" Vlach