Herečka
1998Film - Komedie, Krimi
1994
Film
1993
Film - Komedie
1992
Seriál - Krimi, Drama
1991
Film
1989
Seriál
1987
Seriál - Drama
1986
Seriál - Krimi
1985
Film - Komedie, Romantický
1984
Seriál - Drama, Romantický
1982
Seriál
Seriál
1980
Seriál - Drama, Romantický
Seriál - Drama
1978
Seriál
1976
Film - Drama
1975
Film - Drama
1974
Seriál - Komedie
1973
Film
1972
Seriál - Dobrodružný
1967
Seriál - Krimi
Les Sept de l'escalier quinze B
Seriál - Komedie
Seriál - Drama
1965
1964
Francoise aneb Život v manželství
Film - Drama
Film - Drama
1963
Film - Komedie, Povídkový
Jean-Marc aneb Život v manželství
Film - Drama
Film - Komedie, Rodinný
1960
Film - Komedie
Film - Drama
1959
Film - Krátkometrážní
1958
La caméra explore le temps: Le mysérieux enlèvement du sénateur Clément de Ris
Film - Drama, Historický
Seriál - Krimi
1956
Seriál
Film - Krimi
1954
Film - Komedie, Drama
1953
Film
1952
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1951
Film - Experimentální, Drama
1950
Film - Drama, Romantický
1949
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film
1948
Film - Komedie, Krimi, Mysteriózní, Drama
Souvenirs ne sont pas à vendre, Les
Film - Komedie, Drama
1947
Taverne du poisson couronné, La
Film - Drama
Film - Drama
Film - Komedie, Drama
1945
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
1944
Film - Drama
1943
Film - Drama
Film
Film
1942
Film - Drama
Film
1941
Film - Komedie
1940
Film - Drama
Film - Drama, Romantický, Historický
1939
Film
1938
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Drama, Romantický, Fantasy
1937
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1936
Film - Komedie, Muzikál, Drama
Herečka Blanchette Brunoy, vlastním jménem Blanche Bilhaud, patřila k hvězdám francouzského filmu třicátých a čtyřicátých let. Narodila se v Paříži do rodiny lékaře Marcela Bilhauda, v jejím příbuzenstvu ale najdeme i umělecké geny, její strýc Georges Duhamel (1884-1966) byl významným francouzským spisovatelem. Blanchette původně vyrůstala v Paříži, ale pak s rodiči odešla na venkov, kde jí podle vlastních slov bylo lépe než ve městě.
V sedmnácti letech se na radu rodinného přítele nechala zapsat na pařížskou konzervatoř, kde studovala herectví pod vedením slavného divadelního herce André Brunota. I když se Blanchette Brunoy později považala hlavně za divadelní herečku, slávu a úspěch jí přineslo především filmové plátno. Před kamerou debutovala bezejmennou rolí v melodramatickém příběhu ŠPATNÝ HOCH (Un mauvais garçcon, 1936) a po několika dalších menších úlohách zazářila její vycházející hvězda ve filmu CLAUDINE VE ŠKOLE (Claudine a l'école, 1937), kde hrála svou první hlavní roli. Následně se stala vyhledávanou představitelkou bezelstných, často naivních dívek, později mladých žen. Ve třicátých a čtyřicátých letech točila několikrát ročně, hlavní role jí přinesl například sentimentální příběh LATINSKÁ ČTVRŤ (Quatre latin, 1938) nebo adaptace slavné divadelní hry CESTUJÍCÍ BEZ ZAVAZADEL (Le voyageur sans bagage, 1943). V menších rolích se pak objevila i ve společnosti řady dalších hvězd, s Jeanem Gabinem například hrála ve slavném dramatu ČLOVĚK BESTIE (La bete humaine, 1938), ve výjimečné společnosti všech tehdejších ženských hvězd francouzského filmu se ocitla ve filmu BYLO DVANÁCT ŽEN (Elles étaient douzes femmes, 1940).
Neopomíjela ale ani divadlo a na přelomu 30. a 40. let nacházela uplatnění především na scéně Théâtre de l'Oeuvre, kde hrála hlavně ve hrách současných autorů (například Rytíři kulatého stolu od Jeana Cocteaua). V pozdějších letech své působení rozšířila o další divadelní scény, například Théâtre de l'Atelier nebo Théâtre Saint-Georges. I v době okupace byla Blanchette Brunoy vytíženou herečkou a pracovala pro kolaborantskou společnost Continental Film, na rozdíl od mnoha jiných hereček to ale nemělo vliv na její poválečnou kariéru. I po roce 1945 hrála velké role v řadě filmů různých žánrů, zajímavou příležitost dostala například v postavě manželky slavného boxera Marcela Cerdana v životopisném titulu L'HOMME AUX MAINS D'ARGILE (1949). V této době natočila také několik filmů v Itálii, z dalších pracovních setkání s Jeanem Gabinem zaslouží zmínku drama MARIE Z PŘÍSTAVU (Marie du port, 1950).
Od konce padesátých let se Blanchette Brunoy ve filmu vyskytovala jen výjimečně, z jejích rolí žen středního věku můžeme připomenout postavu matky hlavního hrdiny v úsměvném dětském snímku BÉBERT A AUTOBUS (Bébert et l'omnibus, 1963). Těžiště svého působení přenesla herečka do televize, kde od poloviny šedesátých let natočila řadu titulů, především seriálů. Většina z nich u nás není známá, až z nedávných let můžeme uvést kriminální seriál JULIE LESCAUTOVÁ (Julie Lescaut, 1992-1994), v němž se objevila v pěti dílech jako Madeleine. Mezitím se sporadicky vracela i k práci ve filmu, spolu s další dávnou hvězdou Renée Faure hrála menší postavu matky v komedii UTAJENÁ LÁSKA (L'amour en douce, 1984). Po boku herců až o dvě generace mladších pak odehrála svou poslední nevelkou roli v kriminální komedii ...COMME ELLE RESPIRE... (1998).
Blanchette Brunoy byla dvakrát provdaná, jejím prvním manželem byl herec Robert Hommet (1909-1958), v roce 1961 se pak podruhé provdala za herce Maurice Maillota (1906-1968). S oběma manželi se také setkala při práci před filmovou kamerou. Blanchette Brunoy zemřela 3. dubna 2005 ve věku 89 let; zůstalo po ní přes devadesát filmových a televizních rolí.