Barbara Sass

Jedna z nejvýznamnějších polských režisérek Barbara Sass absolvovala filmovou režii na Vysoké škole filmové a divadelní v Lodži v roce 1958. Tamtéž také půl roku studovala obor herectví. Nejprve několik let pracovala jako asistentka režie u Andrzeje Wajdy, Jerzyho Skolimowského a Wojciecha Hase. V 70. letech začala natáčet televizní filmy – například POSLEDNÍ LIST (1972) nebo DÍVENKA A HOLUBI (1973). Je autorkou snímku LITERÁT, jedné ze sedmi částí filmu OBRÁZKY ZE ŽIVOTA (1975), po němž následoval titul VSTUP DO PROUDU ŽIVOTA (1975), natočený na základě scénáře Ireneusze Iredyńského. Byly to jediné dva filmy, které nerealizovala podle vlastního scénáře.

Jejím prvním filmem pro kina byl psychologický snímek BEZ LÁSKY (1980), za který na festivalu v Gdaňsku obdržela cenu za nejlepší režijní debut. Vypráví o mladé novinářce, která v závratném tempu a bez skrupulí dělá kariéru. Hlavní hrdinku ztvárnila herečka Dorota Stalinská, která se objevila i v dalších zásadních režisérčiných počinech: zahrála jak mladou absolventku Evu v DEBUTANTCE (1981), tak zlodějku Mariannu z varšavské čtvrti Praga v KŘIKU (1982). Tyto tři filmy byly často označovány jako volná trilogie, kterou spojovaly skvěle propracované portréty hlavních hrdinek. Sass, využívající dynamické vyprávění, dokonale kreslila postavy současných mladých žen. Žen energických, vstupujících do ostré konfrontace s okolním světem a zároveň hrdinek často zbavených citu a sebereflexe.

V roce 1990 se ještě jednou vrací ke spolupráci s Dorotou Stalinskou v NEMORÁLNÍM PŘÍBĚHU – intimním vyprávění o možnostech vzájemné manipulace mezi režisérkou a herečkou. Mezi její další snímky patří tituly DĚVČATA Z NOVOLIPEK a RAJSKÁ JABLOŇ – oba natočené v roce 1985 podle předlohy Poly Gojawiczyńské. Hrdinou snímku V KLECI (1987) mimořádně učinila muže a v titulu JEN STRACH (1993) zpracovala dokonalou studii alkoholismu na postavě televizní reportérky (Anna Dymna).

V posledních dvou jejích filmech zazářila Magdalena Cielecká. V POKUŠENÍ (1995), odehrávajícím se ve stalinské éře, se jeptiška Anna ocitne ve vězení společně s knězem a v následujícím filmu JAKO DROGA (1999) je básnířka Ania nucena válčit jak s nemocí, tak s tvůrčí nemohoucností. Režisérka má na kontě také nepříliš zdařilou akční komedii ze současnosti nazvanou ZLODĚJKY (1993).

Tomáš "hippyman" Tesař