Vjačeslav Tichonov

Vjačeslav Tichonov

Osobnostcsfd.cz

Herec

93%
Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

2006

Andersen. Žizň bez ljubvi

Film - Dobrodružný


1998

Sočiněnije ko Dňu Pobědy

Film - Krimi, Válečný, Drama

Zal ožidanija

Seriál - Komedie, Drama


1996

Milyj drug davno zabytych let...

Film - Drama, Historický


1995

Avantjura

Film - Komedie


1994

Unaveni sluncem

Film - Drama, Historický

Bulvarnyj roman

Film - Drama, Romantický


1993

Kodex besčestija

Film - Mysteriózní

Provincialnyj benefis

Film - Drama

Něsravněnnaja

Film - Životopisný


1992

Běsy

Film - Drama


1991

Prizraki zeljonoj komnaty

Film - Mysteriózní, Romantický


1989

Ljubov s privilegijami

Film - Drama, Romantický


1988

Zabít draka

Film - Rodinný, Fantasy


1987

Apelljatsija

Film - Drama

Najezdniki

Film - Drama

Zerkalo dlja geroja

Film - Sci-Fi


1986

Približenije k buduščemu

Film - Drama


1985

Boj o Moskvu

Film - Válečný, Drama, Historický


1984

TASS je zplnomocněn prohlásit...

Seriál - Dobrodružný

Evropský příběh

Film - Krimi, Mysteriózní


1982

Odnoljuby

Film - Drama


1981

V týlu nepřítele

Film - Válečný, Drama, Historický

Otpusk za svoj sčjot

Film - Komedie, Romantický


1978

Píseň o stromu a růži

Film - Drama

Dialog

Seriál - Drama

Po ulicam komod vodili...

Film - Komedie


1977

Bílý Bim, Černé Ucho

Film - Drama

Fronta v týlu

Film - Válečný


1976

...A jiné oficiální osobnosti

Film - Drama


1975

Bojovali za vlast

Film - Válečný, Drama

Dokud srdce bije

Film - Romantický


1974

My se vrátíme

Film - Válečný

Pyotr Martynovich i gody bolshoy zhizni

Film - Dokumentární, Životopisný, Drama


1973

Sedmnáct zastavení jara

Seriál - Dobrodružný, Válečný

Avrora

Film - Krátkometrážní, Loutkový, Rodinný, Animovaný


1971

Člověk z druhé strany

Film - Dobrodružný

Jegor Bulyčov i drugije

Film - Drama


1970

Karusel

Film - Komedie

Rodinné štěstí

Film - Povídkový, Drama


1969

Dočkáme se pondělí

Film - Romantický


1967

Vojna a mír III: Rok 1812

Film - Válečný, Drama

Vojna a mír IV: Pierre Bezuchov

Film - Drama

Cesta do "Saturnu"

Film - Válečný


1966

Vojna a mír II: Nataša Rostovová

Film - Drama

Vojna a mír

Film - Válečný, Drama


1965

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

Film - Válečný, Drama


1963

Optimistická tragédie

Film - Válečný, Drama


1962

U sedmi větrů

Film - Válečný, Drama


1961

Dva životy

Film - Drama, Romantický


1960

Muž činu

Film - Dobrodružný, Válečný


1959

Májové hvězdy

Film - Povídkový, Válečný

Zítra bude pozdě

Film - Válečný, Drama


1958

Uloupená loď

Film - Akční


1957

Rozcestí

Film - Drama, Romantický


1952

Trosečník z otrokářské lodi

Film - Dobrodružný


1950

Ve dnech míru ...

Film - Dobrodružný, Akční


1948

Mladá garda

Film - Válečný, Drama


Host

1993

VII Ježegodnaja Kinopremija Rossijskoj Akaděmii kinematografičeskich iskusstv

Seriál

Životopis

Vjačeslava Vasilijeviče Tichonova, jednoho z nejznámějších ruských herců, provázela stejně strastiplná cesta k prvotnímu úspěchu jako mnoho dalších herců a režisérů jeho generace. Narodil se před světovou krizí vychovatelce z mateřské školky Valentině Tichonové a textilnímu mechanikovi Vasilijovi Tichonovi. V době svého dospívání - začátkem druhé světové války - byl nucen ukončit školní docházku, rychle se vyučit soustružníkem a pomáhat válečnému průmyslu. Tajně si snil o kariéře filmového herce, jedinému úniku z reality. Byl přímo posedlý filmy - jeho vzory byli představitelé národních hrdinů Nikolaj Čerkasov (ALEXANDR NĚVSKÝ) a Boris Babočkin (ČAPAJEV). Rodiče jen doufali, že se z něho po válce stane agronom nebo inženýr. Skoro by se tak stalo, kdy si ho po neúspěšných zkouškách na VGIK nevšiml Boris Bibikov a nedal mu druhou šanci. Ještě v průběhu studií se mu podařilo získat roli ve filmu od Sergeje Gerasimova MLADÁ GARDA (1948), který sloužil jako startovní můstek celé plejádě ruských filmových hvězd (S. Bondarčuk, S. Gurzo, I. Makarová..). Tichonov si ale na další filmovou roli musel počkat dalších deset let. Přesto mu film přinesl seznámení s jeho první ženou Nonnou Morďokovou, avšak ani s ní nenašel klidu, jejich povahy byly tak rozdílné, že se po několika letech jejich osudy rozešly. Jejich syn Vladimír pak žil s matkou až do té doby, než ho jako začínajícího herce rozežral démon drogové závislosti.

Tichonov však dokázal překonat rodinné problémy a to desetiletí své absence před filmovou kamerou nezahálet. Hrál například v Divadle filmového herce v Moskvě. Až v roce 1957 se vrátil k filmu větší rolí traktoristy ve filmu ROZCESTÍ (1957). Tento film režíroval Stanislav Rostocský, který se stal Tichonovým přítelem i režisérem pěti jeho rolí. Zvláště plodná byla jejich spolupráce při filmu ULOUPENÁ LOĎ (1958), který byl posléze označen za nejlepší ruský film roku 1959. Teprve po něm ho vzala na vědomí filmová obec a připustila, že v tom líbivém romantickém vzhledu snílka může být i talent. Prokletí romantických hrdinů, do kterých byl až do teď obsazován, bylo zlomeno a on mohl vytvořit specifický herecký styl introvertních intelektuálů, často skrývajících svou pravou tvář.

V krátkém čase si stihl ještě zahrát v Rostocského MÁJOVÝCH HVĚZDÁCH (1959), natočených v československo-sovětské koprodukci a situovaných do období osvobozování Československa, v nichž mu partnerku ztvárnila Jana Brejchová. V 1963 hrál v Samsonovově OPTIMISTICKÉ TRAGÉDII, která byla nominována na Zlatou Palmu. Postupku k hereckým výšinám mu zajistila až role knížete Bolkonského ve filmu VOJNA A MÍR (1965-1967) Sergeje Bondarčuka, kterou měl původně získat Innokentij Smoktunovskij. Byl to první Tichonovův film, který získal Oscara. Sám svou první cenu (Státní cenu SSSR) získal za DOČKÁME SE PONDĚLÍ (1969) a aby bylo i jeho osobnímu štěstí učiněno za dost, při natáčení poznal svoji druhou ženu Tamaru Ivanovnu, konzultantku pro film a učitelku francouzštiny na místní škole. V jejich manželství se narodila dcera Anna Tichonovová, nynější majitelka soukromého filmového studia "Akter" v Moskvě.

Sedmdesátá léta byla bezpochyby dobou největší Tichonovy slávy. BÍLÝ BIM, ČERNÉ UCHO (1970) byl nominován na Oscara za cizojazyčný film, ale nakonec si odnesl z Karlových Varů "jen" Křišťálový glóbus. Vpravdě za životní roli se dá označit jeho výkon v televizním seriálu "SEDMNÁCT ZASTAVENÍ JARA" (1976), v němž hrál hlavní postavu plukovníka Isajeva, působícího ve válečném Německu pod krycím jménem Stierlitz. V Isajevovi se mu podařilo vytvořit psychologicky složitou postavu, tající své pravé já v jiném člověku. Kromě stání ceny (Státní cena RSFSR) mu seriál vynesl i mezinárodní popularitu. Tématu druhé světové války zůstal věrný i nadále, kdy se Sergejem Bondarčukem natočil BOJOVALI ZA VLAST (1975). S Igorem Gostevem pak válečnou trilogii MY SE VRÁTÍME 1974), FRONTU V TÝLU (1977) a V TÝLU NEPŘÍTELE (1981), která se částečně natáčela i v Barrandovských studiích. Dalším filmem, ve kterém se Tichonov vrátil do Prahy, byla PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI (1978) Ladislava Rychmana. V roce 1980 získal opožděně Leniskou cenu za film BÍLÝ BIM, ČERNÉ UCHO (1970).

Seriál "TASS JE ZPLNOMOCNĚN PROHLÁSIT..." (1984), u nás sice neměl zrovna pochvalné kritické ohlasy, ale zase patřil k nejsledovanějším socialistickým kriminálním příběhům. Před nástupem Jelcina do funkce stihl Tichonov měnit žánr svých filmů přes sci-fi (ZERKALO DLYA GEROYA,1987) do fantasy (UBIT DRAKONA, 1988). Nejslavnějším filmem 90.let se pro něj stalo až Michalkovovo UNAVENI SLUNCEM (1994), druhé dílo z Tichonovy filmografie, co získalo Oscara za cizojazyčný film. Od té doby se Tichonov věnuje filmu jen příležitostně, zvláště po srdečním infarktu v roce 2002. V roce 1979 o něm natočil Stanislav Rostockij dokument POVOLÁNÍ – FILMOVÝ HEREC (PROFESSIYA – KINOAKTYOR).

Květa "kwietitze" Lujková

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.