Michèle Philippe patřila v padesátých letech k reprezentativním kráskám francouzského filmu, zemřela ale poměrně mladá a svou kariéru ukončila řadu let před svým předčasným úmrtím, její filmografie v sobě navíc nezahrnuje žádný skutečně významný film, takže i v rodné Francii se na ni již hodně zapomnělo. Pocházela z Paříže, ale svou uměleckou dráhu zahájila mimo hlavní město, za války začínala s tancem, později vystupovala i v operetách. Svým půvabným zjevem zaujala vlivné lidi od filmu až jako tanečnice slavného kabaretu Lido na pařížské Champs Elysées.

Filmový producent Paul-Edmond Decharme ji poprvé angažoval jako sedmnáctiletou do fantastického příběhu BLONDINE (1943), více pozornosti ale získala Michèle Philippe až po válce s historickým filmem TEMNÝ RYTÍŘ (Le cavalier noir, 1945), který se tehdy těšil značnému zájmu diváků. S režisérem tohoto filmu Gillesem Grangierem se pak herečka setkala ještě dvakrát, na počátku Bourvilovy hvězdné slávy s ním vytvořila ústřední pár v komedii U OKNA (Par la fenetre, 1947). V této době Michèle Philippe absolvovala také první manželství, o němž se však později zmiňovala jen v minulém čase bez udání manželova jména.

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let byla Michèle Philippe velmi vytíženou herečkou, točila několik filmů ročně, nejčastěji ji ke spolupráci zval režisér André Berthomieu, jenž produkoval filmy záměrně komerční a bez uměleckých ambicí, což v důsledku vede k tomu, že většina jeho díla je dnes pozapomenuta. Ve své době ale slavily úspěch, připomeňme alespoň hudební komedii SRDCE NA DLANI (Le coeur sur la main, 1949), v němž s Bourvilem opět hráli opět hlavní role slavné zpěvačky a venkovského hudebníka. Z hodnotných filmů s hereččinou účastí se sluší připomenout Renoirův FRANCOUZSKÝ KANKÁN (French Cancan, 1954), kde ale hrála jen menší úlohu.

Plodnou spolupráci navázala Michèle Philippe s režisérem Raoulem André, což byl další filmař, jehož tvorba jen zřídka přesáhla dobový průměr. Natočili spolu pět filmů, jimž vévodí dvě na sebe navazující kriminální komedie KOČKY NASTOLUJÍ PRÁVO (Les pépées font la loi, 1955) a KOČKY V TAJNÝCH SLUŽBÁCH (Les pépées au service secret, 1956); jejich kvalita byla sice diskutabilní, ale znovu se jednalo o divácky velmi vděčné záležitosti. Mezitím se Michèle Philippe stala vývozním artiklem francouzského filmového průmyslu a jako atraktivní kráska pózovala fotografům na mezinárodních filmových festivalech, počátkem padesátých let také prožila krátkou romanci s hercem Robertem Lamoureuxem (*1920), s nímž hrála ve filmu NA KAŽDÉHO DOJDE (Chacun son tour, 1951).

Svůj poslední, v pořadí devětadvacátý film HORKÉ ČASY (Heures chaudes, 1959) natočila Michèle Philippe v roce 1959 a ukončila jím svou hereckou kariéru. Při natáčení se seznámila s hercem Claude Sainlouisem, následovala svatba a šťastné manželství, během něhož oba rezignovali na svou další uměleckou dráhu a provozovali restauraci v centru Paříže. Michèle Philippe od mládí trpěla závažným krevním onemocněním a přes nepříznivé prognózy lékařů porodila dvě děti (syn Frédéric, *1960, dcera Isabelle, *1962). Michèle Philippe zemřela následkem leukémie 23. září 1972 ve věku 46 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře