David Croft

David John Andrew Sharland, tak zní rodné jméno britského spisovatele, producenta a režiséra, který v umělecké branži působil pod jednodušším a mnohem snadněji zapamatovatelným jménem David Croft.

Když dne 7. září 1922 přišel na svět jako syn známé divadelní herečky Annie Croft a Reginalda Sharlanda, úspěšného rozhlasového herce v Hollywoodu, tak bylo zřejmé, že toto dítě se přímo narodilo do světa showbyznysu. Bylo tedy nevyhnutelné, že dříve či později pozná i prkna, které znamenají svět. S filmovým průmyslem se David poprvé zapletl už v sedmi letech, kdy se objevil v reklamě na film. Později, v 17 letech, získal svou první roli ve filmu Sbohem, pane Chips, kde hrál postavu Perkinse. Tato role byla považována za začátek, prostředek i konec jeho filmové kariéry.

Nedlouho po hereckém debutu, v roce 1942, tedy ve svých dvaceti letech narukoval David Croft ke královskému dělostřelectvu. Poté, co v severní Africe onemocněl revmatickou horečkou, byl poslán domů do Anglie na zotavenou. Po vyléčení absolvoval důstojnický výcvik v Královské vojenské akademii v Sandhurstu. Po absolvování byl vyslán sloužit do Asie (Indie a Singapur), kam dorazil v době, kdy válka v Evropě už končila. Byl přidělen k Essexskému pluku, kde dosáhl hodnosti majora. Jakmile byl v roce 1947 propuštěn z armády, vydal se ve stopách svých rodičů. Je nesporné, že léta v armádě poskytla Davidu Croftovi cenný materiál tzv. do života, ze kterého mohl i později čerpat.

2. června 1952 se oženil s divadelní agentkou Ann Callender. Ann byla jeho celoživotní partnerkou a jejich manželství bylo vskutku plodné, neboť z něj vzešlo celkem sedm dětí a následně šestnáct vnoučat.

Dalším velkým zlomem v životě bylo pro Davida Crofta setkání s Freddiem Carpenterem, který produkoval mnoho pantomim pro Howard & Wyndham po celé Velké Británii. To přivedlo Davida k napsání mnoha scénářů, například „Aladdin“, „Goldilocks“, „The Three Bears“, „Cinderella“, „Humpty Dumpty“ a „Babes in the Wood“. Díky svému celoživotnímu příteli, skladateli a dirigentovi Cyrilu Ornadelovi se David nadále živil psaním a seznámil se s Fionou Bentley. Fioně se podařilo získat licence na adaptaci a zhudebnění řady klasických děl Beatrix Potter – „Peter Rabbit“, „Mrs. Tiggy Winkle“, „Jemima Puddle-Duck“ a další. Cyril napsal hudbu a David scénáře a texty písní. Na těchto nahrávkách se podíleli také různí herci jako Cicely Courtnedge a Vivien Leigh.

S příchodem nezávislé televize v roce 1955 nastoupil David do společnosti Associated Rediffusion jako vedoucí oddělení scénářů pro lehkou zábavu. Poté se s rodinou přestěhoval do Newcastlu, kde v roce 1959 pracoval na spuštění Tyne Tees Television, kde zůstal krátkou dobu jako producent, režisér a scenárista, než nakonec nastoupil do BBC. V počátcích zde produkoval a často i režíroval mimořádně úspěšnou řadu komedií: The Benny Hill Show, Steptoe and Son, Hugh and I, Up Pompeii a Beggar My Neighbour a mnoho dalších. Právě díky Beggar my Neighbour se poprvé setkal s Jimmym Perrym. Ve skutečnosti to však byla Ann Callender, divadelní agentka (která byla zároveň Davidovou manželkou), která je navzájem seznámila.

Z tohoto partnerství se vyklubala jedna z nejúspěšnějších britských televizních autorských dvojic. Společně napsali seriály Dad's Army, It Ain't Half Hot Mum, Hi-De-Hi! a You Rang, M'Lord?. Nejúspěšnějším byl bezesporu seriál Dad's Army, který v letech 1969–1971 tři roky po sobě získal ocenění za nejlepší komediální scénář od sdružení britských scenáristů. Seriál se v televizi vysílá dodnes, a to mnohá desetiletí po svém původním uvedení. Od uvedení pilotního dílu v roce 1968 běžel v televizi dlouhých jedenáct let. Silnou stránkou, která se ukázala být základem úspěchu pozoruhodného partnerství dvojice Croft/Perry, byla dozajista autobiografická povaha jejich pořadů.

Davidovy „hity“ pokračovaly, když spojil své síly s Jeremym Lloydem. Spolupráce s Lloydem byla nejenom minimálně stejně úspěšná jako s Perrym, ale byla dokonce i ještě plodnější. Jako autorská dvojice byli podepsání pod Are You Being Served?, Come Back Mrs Noah, Oh Happy Band!, Grace and Favour, Which Way to the War, Here Comes the Queen a samozřejmě Haló, haló!.

Zejména kultovní seriál Haló, haló! si získal nesmírnou popularitu, nejenom ve Velké Británii, kde se vysílal takřka na den přesně deset let, ale obrovskou popularitu a fanouškovskou základnu si získal i u nás, za což vděčí nejenom výtečnému scénáři, ale i skvělému dabingu.

Davidovým posledním televizním seriálem před odchodem z BBC byla komedie Oh Doctor Beeching, tentokrát zasazená do prostředí venkovského nádraží 60. let. David tento seriál produkoval a napsal společně s Richardem Spendlovem, velmi populárním rozhlasovým hlasatelem.

David také produkoval a režíroval televizní pořady v Austrálii pro Channel 7 a v Los Angeles pro CBS a Paramount. V roce 1978 mu byla udělena cena O.B.E. za zásluhy o televizní tvorbu, v roce 1982 cena Desmonda Daviese za mimořádný přínos televiznímu průmyslu a v roce 2003 obdržel cenu za celoživotní dílo od britské komediální scény.

David Croft, autor, který byl zodpovědný za některé z nejpopulárnějších a nejtrvalejších britských sitcomů všech dob, zemřel 27. 9. 2011 ve svém domově v portugalské městečku Tavira nedlouho po oslavě svých 89 let.

[Kein Unterwasserman] "Posheidon" [Nicht Hastrman]