Darío Moreno

Darío Moreno

Osobnostcsfd.cz

Herec, Vypraveč

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1968

La Prisonnière

Film - Drama


1966

Hotel Paradiso

Film - Komedie

Saint prend l'affût, Le

Film


1965

Dis-moi qui tuer

Film

Svatouškové

Seriál - Komedie


1964

Dernier tiercé, Le

Film

Ni figue ni raisin

Seriál - Hudební


1963

Chasse à l'homme

Film - Krimi, Drama

Dámy mají přednost

Film - Krimi, Mysteriózní, Drama

Dobrý král Dagobert

Film

Tout pour le tout, Le

Film


1962

Die lustige Witwe

Film - Hudební


1961

Tintin

Film - Dobrodružný, Drama

Candide ou l'optimisme au XXe siècle

Film - Komedie


1960

Affaire d'une nuit, L'

Film - Komedie

Marie des Isles

Film - Dobrodružný, Romantický

La rebelión de los esclavos

Film - Dobrodružný

Touchez pas aux blondes

Film


1959

Voulez-vous danser avec moi ?

Film - Komedie, Krimi, Mysteriózní, Drama

Oh! Qué mambo

Film

Nathalie, agent secret

Film - Thriller, Akční


1958

La Femme et le pantin

Film - Drama

Incognito

Film - Krimi, Drama


1957

Feu aux poudres, Le

Film - Krimi, Thriller

Neznámý v pozadí

Film - Krimi, Drama

Oeil pour oeil

Film - Drama


1956

Pardonnez nos offenses

Film - Drama


1954

Beránek s pěti nohama

Film - Komedie

Quai des blondes

Film - Krimi


1953

Mzda strachu

Film - Dobrodružný, Thriller, Drama

Deux de l'escadrille

Film - Komedie

Les Femmes s'en balancent

Film - Krimi, Drama

La môme vert-de-gris

Film - Krimi, Thriller, Drama


1951

Žádná dovolená pro pana starostu

Film - Komedie


Host

1966

Bienvenue

Seriál - Talk-show


1954

La joie de vivre

Seriál


Vypraveč

1958

Gestes du repas

Film - Dokumentární, Krátkometrážní

Životopis

Darío Moreno byl úspěšným tureckým zpěvákem, v padesátých letech se prosadil také jako filmový herec ve Francii i dalších evropských zemích. Narodil se jako David Arugete do chudé židovské rodiny v Izmiru. Když byl jeho otec zavražděn, matka se nemohla postarat o početné potomstvo a malý David pak několik let vyrůstal v sirotčinci. V mládí vystřídal několik zaměstnání, časem se vypracoval na úředníka v prestižní advokátní kanceláři, souběžně se učil francouzsky, svým uměleckým zájmům dal průchod především hrou na kytaru.

Ve čtyřicátých letech se Darío Moreno začal živit zpěvem, skládáním hudby a hrou na kytaru, vystupoval také v průběhu vojenské služby. V roce 1948 se poprvé jako zpěvák představil ve Francii a okamžitě zaujal místní hudební vydavatele, od té doby se jeho pěvecká kariéra odehrávala souběžně v Turecku a Francii. Mohl tak uplatnit znalost francouzštiny, již se od mládí učil, a začal nahrávat úspěšné písně. Neunikl ani pozornosti filmařů a počátkem padesátých let začal točit filmy, v nichž díky svému vzhledu hrál převážně exotické cizince, často to byly záporné role. Jeho debutem před filmovou kamerou byla postava maharadži v komedii ŽÁDNÁ DOVOLENÁ PRO PANA STAROSTU (Pas de vacances pour monsieur le maire, 1953).

Morenovou doménou se stal kriminální žánr, hrál například ve dvou případech agenta Lemmyho Cautiona (ŽENY SI VYSTAČÍ – Les femmes s′en balancent, 1954), zajímavé příležitosti mu poskytli významní režiséři Henri-Georges Clouzot (MZDA STRACHU – Le salaire de la peur, 1953) nebo Henri Decoin (NEZNÁMÝ V POZADÍ – Tous peuvent me teur, 1957). Koncem padesátých let hrál také několikrát s Brigitte Bardot (ŽENA A TATRMAN – La femme et le pantin, 1958; CHCETE SE MNOU TANČIT? – Voulez-vous danser avec moi?, 1959). Po boku anglické hvězdy Belindy Lee dostal jednu z hlavních rolí v dobrodružném filmu MARIE Z OSTROVŮ (Marie des Isles, 1960), v roli záhadného zločince byl partnerem slavné francouzské herečky Martine Carol ve špionážním filmu NATHALIE, AGENT SECRET (1959).

Během šedesátých let rozšířil Darío Moreno své působení v Evropě i o další země, v Německu například natočil hudební komedii VESELÁ VDOVA (Die lustige Witwe, 1962), mezinárodní obsazení doplnil v britském filmu HOTEL PARADISO (1966). Poslední větší roli ve Francii ztvárnil po boku populárního komika Fernandela ve filmu DOBRÝ KRÁL DAGOBERT (Le bon roi Dagobert, 1963).

Nezanedbával ale ani kariéru zpěváka, v Turecku a Francii koncertoval a vydával gramofonové desky, ve francouzském rozhlase měly velký úspěch jeho nahrávky Offenbachových operetních árií. V roce 1958 mu francouzská hudební vydavatelství udělila cenu Grand Prix du Disque za komerční úspěch jeho desek. Často natáčel souběžně turecké i francouzské verze svých písní. K těm nejznámějším patří Mustapha nebo Deniz ve mehtap (Le mousettes de Mykono).

Ještě krátce před smrtí natočil Darío Moreno film VĚZENKYNĚ (La prisonnière, 1968) v režii H. G. Clouzota, s Jacquesem Brelem pracoval na muzikálu Muž de la Mancha, který měl být uveden v Bruselu, a neúnavně cestoval mezi Francií a Tureckem. Vysoké pracovní nasazení a ignorace zdravotních problémů se mu nakonec staly osudnými – při plánované cestě do Francie zemřel náhle na začátku prosince 1968 na infarkt v taxíku na letišti v Istanbulu.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.