Režisér
1974Fol amour de Monsieur Mirabeau, Le
Seriál - Drama, Historický
1973
Film - Komedie
1966
Film - Drama
1964
Seriál
1962
Film - Drama
1960
1958
Film - Drama
Film
1955
Film - Dobrodružný
1954
Film - Drama
1951
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie, Drama
1949
Scenárista
1973Film - Komedie
1955
Film - Dobrodružný
1954
Film - Drama
Francouzský režisér Hervé Bromberger natočil deset filmů, vesměs se ale jednalo o rutinní záležitosti a až na dvě výjimky nijak obohacující tituly poválečné francouzské kinematografie. Narodil se v Marseille a původně začínal jako novinář, náklonnost ke psaní byla ostatně blízká i jeho starším sourozencům – Hervého bratři Louis Marie Bromberger (1906-1978) a Serge Bromberger (1912-1986) se prosadili jako spisovatelé.
Od psaní přešel Bromberger po druhé světové válce k filmu a začal pracovat jako asistent režie, za zmínku stojí jeho spolupráce s Henri Decoinem a především s Jeanem Cocteau (podílel se na jeho filmu DVOJHLAVÝ OREL - L′aigle à deux têtes, 1947). K vlastní režii se Bromberger dostal poprvé ve spolupráci s rakouským režisérem Maxem Neufeldem, s nímž v koprodukci natočil milostnou romanci NOČNÍ NEZNÁMÝ (L′inconnu d′un soir, 1949), která vycházela ze skutečného příběhu lásky mezi portugalským králem Manuelem a francouzskou herečkou. Díky tomuto filmu se na stříbrném plátně poprvé představila později mezinárodní hvězda Nadia Gray.
Uvádění neznámých tváří do světa filmu ostatně Hervé Bromberger zkoušel i ve svých dalších filmech, takto například obsadil Magali Noël (SÁM V PAŘÍŽI – Seul dans Paris, 1951). Úspěšnost Brombergerových filmů v kinech se pohybovala okolo jednoho a půl miliónu diváků, prvním výrazným triumfem byla kriminálka IDENTITÉ JUDICIAIRE (1951), která kromě diváckého zájmu figurovala i na festivalu v Cannes s nominací na Zlatou palmu za nejlepší film. Později pak Bromberger slavil úspěch s melodramatem LESNÍ PLODY (Les fruits sauvages, 1954), které získalo cenu na mezinárodním festivalu v Locarnu.
K většině svých filmů si Hervé Bromberger psal scénáře, podílel se ale i na scénářích ke snímkům jiných režisérů, například k Joannonovu dramatu POUŠŤ PIGALLE (Le désert de Pigalle, 1958). Další Brombergerovy filmy nepřesáhly dobový průměr, na další angažmá ve filmovém průmyslu rezignoval po slabém ohlasu psychologického příběhu NOC U TIBÉRIADE (Un soir à Tibériade, 1966), který byl natočen v Izraeli. Později se Bromberger podílel ještě na scénáři k Chabrolovu filmu VIOLETTE NOZIÈRE (1978), jinak se jako režisér uplatnil v televizi.