Herečka
1990Film - Komedie, Drama
1985
Film - Drama
1983
Film - Komedie, Povídkový, Drama
1979
Film - Komedie, Krimi
1975
Film - Komedie, Muzikál
Film
1974
Film
1973
Film - Komedie, Drama
1972
Film - Drama
1969
1967
Film
1966
Film - Komedie
1963
1962
Film - Komedie, Povídkový, Drama
1961
Film
Film - Drama
1960
1959
Film - Komedie
1958
Film - Krimi, Drama
Seriál - Krimi
1957
Film - Drama
Hostka
1992Seriál - Publicistický, Talk-show
1987
Seriál - Dokumentární
1956
Seriál - Dokumentární
Francouzská herečka Denise Gence se ve filmu vyskytovala jen výjimečně, čtyřicet let ale patřila k oporám nejvýznamnějšího francouzského divadla, Comédie Française. Narodila se v Paříži jako Denise Martin, za druhé světové války začala studovat uměleckoprůmyslovou školu, v roce 1943 se ale rozhodla k přestupu na konzervatoř, kde studovala herectví pod vedením významné herečky Beatrix Dusanne.
Konzervatoř dokončila v roce 1946 a díky výborným studijním výsledkům dostala okamžitě angažmá v Comédie Française a na tomto prestižním jevišti setrvala čtyři desítky let. Poprvé se divákům představila v Molièrově komedii Lékařem proti své vůli, pod vedením významných divadelních režisérů pak odehrála desítky velkých rolí v klasickém francouzském repertoáru (Zdravý nemocný, Cyrano z Bergeracu, Ruy Blas), příležitostně i v díle světových autorů (například Pirandellova hra Šest postav hledá autora).
Před filmovou kamerou debutovala až koncem padesátých let, v menší roli ji diváci mohli vidět po boku Gérarda Philipa ve filmu POD POKLIČKOU (Pot-bouille, 1957), o rok později hrála s další hvězdou, Jeanem Maraisem, ve filmu KAŽDÝ DEN MÁ SVÉ TAJEMSTVÍ (Chaque jour a son secret, 1958). Její další vstupy před kameru se odehrávaly v rámci adaptací osvědčených divadelních nebo literárních předloh, častěji to bylo v televizi, ale i ve filmu (FIGAROVA SVATBA – Le mariage de Figaro, 1959), během šedesátých let se zúčastnila i několika tehdy oblíbených povídkových projektů.
Teprve v závěru šedesátých let začala Denise Gence hrát divadlo i mimo Comédie Française, pohostinsky vystoupila na několika scénách ve Francii, například v Nice nebo Angers, několikrát se s ní diváci mohli setkat na legendárním divadelním festivalu v Avignonu. Před filmovou kamerou stála na delší dobu naposledy v adaptaci Stendhalova nedokončeného románu LAMIEL (1967), z její pozdější filmografie můžeme připomenout STUDENÝ BUFET (Buffet froid, 1979). Na jevišti znovu po letech excelovala v Molièrově Lakomci nebo nově ve Feydeauově Dámě od Maxima.
Po čtyřiceti letech opustila v roce 1986 stálé angažmá v Comédie Française, zůstala ale čestnou členkou divadla. Častěji pak vystupovala na festivalu v Avignonu, několik let na různých scénách sklízela úspěch s představením Šťastné dny od Samuela Becketta. Za tuto hru byla také v roce 1993 nominována na prestižní Molièrovu cenu, kterou předtím v roce 1990 získala za Bernhardovu hru Před cílem. Ve filmu hrála naposledy v roce 1985 (SATÉNOVÝ STŘEVÍČEK – Le soulier de satin, 1985), později se ještě několikrát objevila v televizi.
Denise Gence zemřela v Paříži 29. září 2011 ve věku 87 let.