Francouzská herečka Valentine Tessier zaujímá významné místo především v historii divadla, zatímco ve filmu se prosadila až ve zralém věku. I když její filmografie není nijak početně bohatá, dostala několik zajímavých příležitostí ve filmech známých i dnes. Pocházela z Paříže a hereckou průpravu získala v letech 1909-1912 v dramatických kurzech slavného herce Paula Mouneta. Divadlo začala hrát na scéně Théâtre de Vieux Colombier, v roce 1912 poprvé stála i před filmovou kamerou, kdy se objevila v několika krátkých filmech režiséra Camille de Morlhona.

Na jevišti se brzy dostala k velkým rolím ve světové i domácí klasice (Zdravý nemocný, Figarova svatba, Večer tříkrálový, Bratři Karamazovi), koncem první světové války absolvovala i turné ve Spojených státech spolu s Louisem Jouvetem. S ním pak ve dvacátých letech našla nové zázemí v Comédie des Champs Elysées. V němé éře se před kameru vrátila již jen jednou, menší roli zákaznice odehrála ve slavné Clairově adaptaci divadelní frašky SLAMĚNÝ KLOBOUK (Un chapeau de paille d΄Italie, 1927).

Hodnotné umělecké příležitosti dostala Valentine Tessier až ve zvukovém filmu, v Renoirově zpracování Balzacova románu PANÍ BOVARYOVÁ (Madame Bovary, 1933) hrála hlavní roli, další zajímavé úlohy žen různého společenského postavení na ni čekaly i v dalších filmech třicátých let. Manželský pár s Charlesem Vanelem vytvořila v dramatu ZNEUŽITÍ DŮVĚRY (Abus de confiance, 1937), v menší roli se mihla ve slavném hororu VOZKA SMRTI (La charrette de fantôme, 1939), manželku ředitele věznice hrála v dramatu POSTEL S NEBESY (Le lit à colonnes, 1942).

Po druhé světové válce hrála Valentine Tessier na různých divadelních scénách (Théâtre Hebertot, Théâtre du Gymnase, Théâtre de la Renaissance), z další práce pro film stojí za zmínku postava soudkyně ve slavném justičním dramatu SPRAVEDLNOSTI JE UČINĚNO ZADOST (Justice est faite, 1950). Po několika vedlejších rolích v historických filmech se sluší připomenout vedlejší, ale pro děj podstatnou roli zavražděné aristokratky v kriminálce PŘÍPAD KOMISAŘE MAIGRETA (Maigret et l′affaire Saint-Fiacre, 1959).

Počátkem šedesátých let zazářila hlavní rolí v dnes již legendární Dürrenmattově hře Návštěva staré dámy, v níž hrála v několika pařížských divadlech i mimo hlavní město. Valentine Tessier se podařilo důstojně uzavřít filmovou kariéru titulní postavou ve venkovském příběhu staré ženy a jejích vnoučat – lyrické melodrama ÉGLANTINE (1972) bylo režijním debutem známého herce J. C. Brialyho, který za něj obdržel Stříbrnou mušli na festivalu v San Sebastian. V roce 1974 pak hrála menší role ještě ve dvou filmech, od té doby žila v soukromí. Valentine Tessier zemřela ve Vallauris v jižní Francii 11. srpna 1981 krátce po svých 89. narozeninách.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře