Francouzská filmová herečka Louise Carletti se stala dočasnou filmovou hvězdou za druhé světové války, později její popularita sice poklesla, ale díky manželovi, režisérovi Raoulovi André dostávala menší herecké příležitosti ještě dlouho po válce. Narodila se v Marseille jako Louise Armide Carboni a pocházela z cirkusové rodiny, což znamenalo, že od dětství vystupovala v manéžích, byla akrobatkou, žonglérkou, kromě toho se věnovala i tanci. Není nijak překvapivé, že svou první filmovou roli dostala v příběhu z cirkusového prostředí - ve filmu TOULAVÝ NÁROD (Les gens du voyage, 1938) významného režiséra Jacquese Feydera hrála artistku Suzanne, mladší dceru majitele cirkusu Barlay.

Koncem třicátých let odehrála Louise Carletti vedlejší role v několika filmech významných režisérů, k první velké a navíc i hodnotné herecké příležitosti se dostala jako členka dětského gangu v sociálním dramatu režiséra Christiana-Jaque PEKLO ANDĚLŮ (L'enfer des anges, 1941). Hlavní dívčí roli pak hrála pod vedením Louise Daquina v příběhu o solidaritě mezi studenty MY KLUCI (Nous les gosses, 1941), zajímavou šanci jí nabídl Jean Delannoy v rodinném dramatu ČERNÝ DÉMANT (Le diamant noir, 1941). Tady hrála dívku Noru s problematickým vztahem k otci, zatímco Noru v dětském věku ztvárnila Louisina o deset let mladší sestra, známá později jako Carlettina (*1932).

Pronikla i do komediálního žánru a s populárním Fernandelem vytvořila ústřední pár ve veselohře KLUB NÁPADNÍKŮ (Le club de souspirants, 1941). Znovu pracovala s Jeanem Delannoyem na kriminálce VRAH SE BOJÍ NOCI (L'assassin a peur la nuit, 1942), která byla tehdy uvedena i v českých protektorátních kinech. Stejně tak se s ní čeští diváci mohli seznámit i v titulní roli filmu ANNETTA A PLAVOVLÁSKA (Annette et la dame blonde, 1942). Ještě v roce 1943 hrála velké role ve třech filmech, s obecným útlumem francouzské kinematografie v předposledním válečném roce však povadla i její sláva a v roce 1944 nenatočila ani jeden film.

Po válce se před filmovou kameru vrátila a v roce 1945 začala znovu hrát. Za zmínku stojí hlavní role v příběhu lásky mezi městským mladíkem a venkovskou cikánkou z 19. století OBEC HNĚVU (Le village de la colère, 1946), který natočil režisér Raoul André. S ním pak Louise Carletti spolupracovala téměř výhradně a nakonec se z nich v prosinci 1955 stali manželé. Z jejich pozdější společné filmografie připomeňme dvě na sebe navazující úspěšné kriminální komedie KOČKY NASTOLUJÍ PRÁVO (Les pépées font la loi, 1955) a KOČKY V TAJNÝCH SLUŽBÁCH (Les pépées au service secret, 1956). O rok později se jim narodila dcera Ariane (*1957), která je herečkou a televizní moderátorkou.

I když Raoul André svou manželku zaměstnával poměrně často (celkem spolu natočili devět filmů), Louise Carletti nakonec dala přednost životu v soukromí a péči o rodinu. Úplně naposledy se objevila - opět v Andrého režii - ve špionážním filmu ZVLÁŠTNÍ MISE V CARACASU (Mission spéciale à Caracas, 1965).

Louise Carletti zemřela 1. dubna 2002 ve věku 80 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře