Herec
1982Film - Drama
1978
Film - Thriller, Drama
1974
Film - Krimi, Drama
1973
Film - Krimi, Drama
1972
Film - Krimi, Drama
Dernières volontés de Richard Lagrange, Les
Seriál - Drama
1971
Seriál - Komedie
Film - Drama, Romantický
1968
Film - Komedie
1966
1964
Film - Hudební
1963
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
1962
Film - Komedie, Povídkový, Drama
Film - Krimi, Drama
1961
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
Film - Sci-Fi
1960
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
1959
Film - Komedie, Krimi
1958
Film
Film
Film
Seriál - Krimi
1957
Film - Drama
1956
Film
À la manière de Sherlock Holmes
Film - Krimi
1955
Film - Drama
1954
Film - Dobrodružný, Komedie, Pohádka, Romantický
Film
Film - Drama
Film - Komedie, Drama
1953
Film - Drama
1952
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
Film
1951
Film - Krimi, Thriller, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
1950
Film - Krimi
Film - Drama
Film - Komedie
1949
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
1947
Film - Komedie, Drama
1946
Film - Komedie
1945
Film - Komedie
1944
Film - Krimi
1943
Film - Horor, Fantasy
Film - Drama
Film - Mysteriózní
1942
Film - Mysteriózní, Thriller
Film
Film
1940
Film - Drama
1939
1938
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1936
Film - Drama
Film - Komedie
1935
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1934
Film - Komedie
Film
Film - Komedie
1933
Film - Drama
Film - Komedie, Drama
Film
Film - Komedie
1932
Film - Drama
Film - Komedie
1931
Archivní záběry
2019Film - Dokumentární, Životopisný
Francouzský herec Henri Vilbert má na svém kontě více než sto filmových rolí a jednu prestižní cenu z festivalu v Benátkách, svou uměleckou kariéru strávil ale především na divadelním jevišti. Narodil se jako Henri Miquely v Marseille, na cestu k divadlu jej nasměroval jeho strýc, taktéž herec Henri Vilbert (1870-1926), který se uplatnil hlavně v muzikálu. Jeho umělecký pseudonym Vilbert pak přijal i synovec Henri, který se od konce dvacátých let 20. století začal objevovat na pařížských scénách.
Jako jižanský typ s charakteristickým přízvukem našel uplatnění v úspěšných divadelních hrách Marcela Pagnola situovaných do Provence (Marius, 1929; Fanny, 1931) prezentovaných v Théâtre de Paris. Není nijak překvapivé, že se objevil i ve filmové adaptaci Pagnolovy hry TOPAZE (1933), v menších rolích se ale před kamerou objevoval již předtím, připomeňme například komedii TELEFONÁT (Un coup de téléphone, 1932). Dále hrál ve zfilmovaném románu PANÍ BOVARYOVÁ (Madame Bovary, 1933), jeho filmografie se ale začala rozrůstat především o nenáročné komedie, několikrát točil například s populárním zpěvákem Georgesem Miltonem. S ním ostatně spolupracoval i na jevišti, v polovině 30. let účinkoval v muzikálech a operetách, v Théâtre Mogador hrál ve Frimlově operetě Rosemarie.
Za druhé světové války se Henri Vilbert zviditelnil menšími rolemi v dramaticky laděných filmech, uvedených i v našich tehdejších kinech (VRAH BYDLÍ V ČÍSLE 21 - L'assassin habite au 21, 1942; ĎÁBLOVA RUKA - La main du diable, 1943), z početnější spolupráce s režisérem Richardem Pottierem připomeňme jeho účast na detektivce KOMISAŘ MAIGRET ZASAHUJE (Picpus, 1943) nebo roli šéfkuchaře ve filmu SKLEPY V HOTELU MAJESTIC (Les caves du Majestic, 1944), opět s postavou komisaře Maigreta. Na dřívější spolupráci s Henri-Georgesem Clouzotem navázal později s filmem MANON (1949), kde hrál lodního kapitána, točil také s Marcelem Pagnolem (MANON OD PRAMENE - Manon des sources, 1952). Svůj jižanský temperament zúročil i v titulní roli komedie FORTUNÉ Z MARSEILLE (Fortuné de Marseille, 1952).
Na přelomu 40. a 50. let točil Henri Vilbert několik filmů ročně, v některých se dostal i k velkým hereckým příležitostem. Se slavnou hvězdou Danielle Darrieux vytvořil ústřední pár ve filmu PÁNBŮH BEZ VÍRY (Le bon Dieu sans confession, 1953), který mu vynesl Volpiho pohár pro nejlepšího herce na festivalu v Benátkách. Na to logicky navázaly i nabídky k filmování z Itálie, kde hrál hlavní role například ve filmech ZLODĚJKA (La ladra, 1956) nebo NOČNÍ MĚSTO (Città di notte, 1958), středně velkými úlohami se ale zviditelňoval nadále také v práci významných francouzských režisérů jakými byli Jean Delannoy, André Cayatte nebo Julien Duvivier. Pokračoval samozřejmě i v práci pro divadlo, v této době vystupoval například v Théâtre des Célestins, v šedesátých letech začal točit také v televizi, kde hrál v několika seriálech.
Z pozdější Vilbertovy práce pro film se sluší vzpomenout postavu otce titulního hrdiny v historickém filmu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1961) nebo soudce v justičním dramatu MEČ A VÁHY (Le glaive et la balance, 1963), ještě v této době ale dostával hlavní role kriminalistů, které jej provázely již delší dobu (PŘÍPAD 1413 - Le dossier 1413, 1962). Znovu jednoho ze soudců hrál ve filmu PŘÍPAD DOMINICI (L'affaire Dominici, 1973), mezitím se mihnul i po boku J. P. Belmonda ve filmu SMŮLA (La scoumoune, 1972). Před filmovou kamerou stál naposledy ve snímku POZOR, DĚTI SE DÍVAJÍ (Attention, les enfants regardent, 1978) s Alainem Delonem v hlavní roli, poté vystupoval ještě v televizi.
Henri Vilbert zemřel v jižní Francii v Cagnes-sur-Mer 20. dubna 1997 ve věku 93 let.