Robert Darène

Francouzský režisér Robert Darène začínal jako herec, po druhé světové válce se pak pustil i do realizace vlastních filmů, vesměs podle svých scénářů. Pocházel z Marseille a počátkem třicátých let se začal uplatňovat jako herec ve filmech. Po několika podružných výstupech před kamerou se poprvé více zviditelnil v Pagnolově filmu LE SCHPOUNTZ (1938) s Fernandelem v hlavní roli. Titulní postavu italského cestovatele ve francouzských službách Pierra Brazzy mu svěřil režisér Léon Poirier ve filmu BRAZZA ANEB EPOPEJ Z KONGA (Brazza ou l'epopée du Congo, 1940), mezitím se koncem 30. let objevil i na divadelním jevišti.

Za druhé světové války odešel Robert Darene do jižní Ameriky, kde založil vlastní produkční společnost a v různých zemích uváděl francouzské filmy. Po válce se objevil znovu ve Francii a vrátil se částečně k herectví, znovu od Léona Poiriera dostal příležitost v podobě hlavní role francouzského misionáře Charlese Foucaulta působícího v Africe (NEZNÁMÁ CESTA - La route inconnue, 1949). K samostatné režii se Robert Darène odhodlal v roce 1953, kdy natočil tajuplný příběh pařížské tanečnice a rozdvojené osobnosti jejího manžela (RYTÍŘ NOCI - Le chevalier de la nuit, 1953). Velký komerční úspěch v podobě dvou a půl miliónu diváků v kinech zaznamenal jeho další film HADRNÍCI Z EMAUZ (Les chiffonniers d'Emmaüs, 1955) z komunity mladých bezprizorních lidí z pařížské periferie.

Sázkou na jistotu bylo angažování Jeana Maraise pro hlavní roli romantického příběhu s nádechem dobrodružství GOUBBIAH, MÁ LÁSKA (Goubbiah, mon amour, 1956). Solidní úspěch mu přinesl i odklon ke komediálnímu žánru, opět s osvědčenými hereckými tvářemi typu Jeana Lefebvra nebo Françoise Périera (LA BIGORNE, 1958; HOULA-HOULA, 1959). Do melodramatického příběhu PROSTĚ LÁSKA (Il suffit d'aimer, 1960) angažoval s úspěchem začínající divadelní herečku Danièle Ajoret, zatímco do svého posledního filmu KLEC (La cage, 1963) obsadil osvědčené hvězdy Marinu Vlady a Jeana Servaise (film byl nominován na Zlatou palmu na festivalu v Cannes).

Od poloviny 60. let se Robert Darène ve filmu neuplatňuje, po delší době se ale připomněl svou knižní autobiografií Ma guerre a cheval et mes travellings (2002).

Pavel "argenson" Vlach