Liana Orfei

Liana Orfei se narodila 6. června 1937 v San Giovanni in Persiceto, asi dvacet kilometrů od Bologni. Liana je filmová i divadelní herečka a patří do „cirkusového“ rodu Orfei. Moira Orfei je její sestřenicí a Ambra Orfei neteří. Rodiče byli Paride (Pippo) a Alba Furini a malá Liana v cirkusu vystupovala již od svých dvou let jako „Lacrima“ malý klaun. Na čtyři roky však kariéru musela přerušit, a to z důvodu vážné nemoci. Teprve v osmi letech se mohla vrátit. Její bratři Nando a Rinaldo se s ní pak společně od roku 1960 osamostatnili a měli vlastní cirkus „Circo a 3 piste Orfei“. To vedlo ke světoznámému cirkusu „Circorama“. Krize v oblasti cirkusů, která zachvátila svět na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let znamenala, že se sourozenci rozešli. V roce 1977 Nando Orfei založil „Circo Nando Orfei“, zatímco Liana a Rinaldo založili menší, ale stále ohromující verzi svého Circorama (zde byla Liana až do roku 1984). V roce 1984 vzniká Golden Circus festival, který se koná každou zimu v Římě. Tento rok ale také Liana získává vedoucí postavení ve světě mezinárodního cirkusu, a to díky "Cirkusu z tisíce a jedné noci" na základě nápadu Federica Felliniho (kostýmní výtvarník Danilo Donati, choreograf Gino Landi a hudba Nello Ciangherotti).

Liana rovněž zakládá zábavný park s mnoha atrakcemi „Divertimondo“. Roku 1989 Divertimondo končí a Liana chtěla poté vybudovat nový park na jiném místě v Itálii. Staré Divertimondo stálo blízko slavné zmenšeniny slavných míst "Italia in Miniatura" a vzájemně se doplňovaly jak reklamou, tak přísunem návštěvníků.

Ve filmu byla Liana aktivní v šedesátých letech minulého století a hrála více než 40 rolí. Objevovala se v komediích, westernech, hororech i dramatech. Spolupracovala s režiséry jako Dino Risi, Antonio Pietrangeli, či Mario Monicelli. Debut měla roku 1959 jako tanečnice ve filmu I REALI DI FRANCIA. Lex Barker a Livio Lorenzon o Lianu soupeřili jako dva rytíři roku 1960 ve filmu IL CAVALIERE DAI CENTO VOLTI. Jako Titi zase hrála v komedii SIGNORI SI NASCE (zde měla hvězdné kolegy ( Totó a Peppino De Filippo ). Hrála rovněž ve filmu CASANOVA '70, kde zazářil Marcello Mastroianni. Naposledy se ve filmu objevila roku 1970 jako Jacinta v dramatu FORTUNATA Y JACINTA (Fortunatu hrála Emma Penalla). V televizní tvorbě hrála například Irinu Papandrei v seriálu SCARAMOUCHE (1965). V roce 1970 natočil Federico Fellini cirkusový dokument I CLOWNS, kde se objevují kromě Liany i další příslušníci slavného rodu jako třeba Nando Orfei, Rinaldo Orfei, ale třeba i Anita Ekberg.

V divadle hrávala ve společnosti Eduarda De Filippa. V roce 2005 vystupovala v muzikále SE IL TEMPO FOSSE UN GAMBERO. Jako zpěvačka natočila několik sólových disků. 1965 - Spengo la luce / Prima di uscire , 1976 - Prendo la valigia e vado via / Ma cosa volevi , 1977 - Op-là/Nomadi amori a 1982 - Domani / Facile. V roce 1969 dokonce získala na Festivalbaru ocenění „Volto del juke-box ", tedy tvář jukeboxu pro rok 1969. V roce 1978 Liana cestovala po Itálii se svou vlastní hudební show, vystupovala i v televizi.

Liana se brzy (1954) vdala za žongléra Angela Piccinelliho. S tím se později rozvedla a druhým manželem je od roku 1975 manažer Paul Pristipino. Roku 1998 obdržela Liana cenu „Profilo Donna“, cena je každý rok udělována deseti ženám, které se zabývají kulturou, módou, zábavou, sportem i sociálními otázkami. Při jedenáctém ročníku GRAND PRIX města Alghera (nádherné město v severozápadní provincii Sassari na Sardinii) obdržela Liana 11. července 2011 ocenění za celoživotní dílo.

Liana mluví kromě rodné italštiny také plynule anglicky, francouzsky a španělsky. Za svůj největší životní úspěch a vrchol své kariéry považuje rok a půl trvající spolupráci s Eduardem De Filippem. Liana ráda vaří, čte, navštěvuje muzea a výstavy. Má sbírku malých bílých porcelánových zvířat pocházejících z Německa. Samozřejmě má velice ráda zvířata, která jí doprovázejí po celý život od útlého dětství.

Petr "Hennes" Hennebichler