Robert Manuel

Francouzský herec Robert Manuel býval dlouhá léta oporou nejslavnějšího divadla Comédie Française, stihnul ale odehrát také vedlejší role v bezmála padesáti filmech a mohli se s ním seznámit i naši diváci. Pocházel z Paříže, jeho vlastní jméno Robert Bloch naznačuje židovský původ, na divadelním jevišti začínal již v osmnácti letech, mezitím studoval herectví na konzervatoři, brzy se poprvé v epizodní roli objevil i před kamerou v komedii MALÁ DIVOŠKA (La petite sauvage, 1934).

Již ve dvaceti letech byl angažován do Comédie Française, kde strávil čtvrstoletí (1936-1962). Na této legendární scéně účinkoval především v komediích osvědčených klasiků jako byli Molière, Marivaux nebo Feydeau, hrál ve více než čtyřech stovkách inscenací. Příležitostně znovu hrál i ve filmu, k vedlejším rolím, které již měly i jméno, se dostal koncem třicátých let (BOUŘE - Orage, 1938; DĚVČATA V NESNÁZÍCH - Jeunes filles en détresse, 1939). Za druhé světové války se kvůli svému židovskému původu musel vzdát všech aktivit, v roce 1943 byl nakonec uvězněn v internačním táboře pro Židy v Drancy nedaleko Paříže.

Hned po skončení války se vrátil do Comédie Française a ještě v roce 1944 stihl nastudovat několik představení z francouzské klasiky (Zdravý nemocný, Saténový střevíček, Ruy Blas), později svůj repertoár rozšířil i o zahraniční autory (Shakespeare, Čechov). Znovu začal hrát i ve filmu (KAPITÁN - Le capitan, 1945; PAŘÍŽSKÝ VALČÍK - La valse de Paris, 1949), zatím stále ale v menších rolích. V roce 1949 si poprvé vyzkoušel divadelní režii (Molièrova hra Směšné preciózky), později se jako režisér uplatnil i na jiných scénách (Théâtre Antoine, Théâtre Michel).

Před filmovou kamerou se Robert Manuel začal častěji objevovat až od poloviny padesátých let, jednu z hlavních rolí gangstera Maria ztvárnil ve filmu RVAČKA MEZI MUŽI (Du rififi chez les hommes, 1954), o rok později hrál ve třech historických filmech. V Guitryho velkolepé fresce KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1955) na sebe vzal podobu spisovatele Gustava Flauberta, zatímco ve dvou dalších filmech zosobnil Napoleonova bratra, španělského krále Josefa Bonaparta (NAPOLEON - Napoléon, 1955; SYN SLADKÉ CAROLINE - Le fils de Caroline chérie, 1955). Vedlejší role pak odehrál po boku největších hvězd francouzského filmu, před kamerou stál například s Jeanem Gabinem (ČAS VRAHŮ - Voici le temps des assassins, 1956; NOC A ZMATEK - Le désordre et la nuit, 1958), dále s J. Maraisem nebo L. Venturou, asistoval také Louisu de Funesovi v jedné z jeho prvních hlavních rolí ve filmu SMOLAŘ (Comme un cheveu sur la soupe, 1956), kde se objevil jako trhovec.

V roce 1962 odešel Robert Manuel z Comédie Française, jako režisér krátce působil v Théâtre Michel, v letech 1965-1978 se po boku slavné herečky Elviry Popesco podílel na chodu Théâtre Marigny, kde působil opět především jako režisér. Jako herec projevil značnou profesionalitu a talent, když v roce 1968 narychlo převzal roli předčasně zemřelého tureckého zpěváka Daría Morena v muzikálu Muž z La Mancha, v němž slavil úspěch po boku Jacquese Brela. Za zmínku stojí i Manuelova spolupráce s televizí, kde se od poloviny 60. let uplatňoval především v cyklu V DIVADLE DNES VEČER (Au théâtre ce soir, 1966-1984).

Během šedesátých let nadále hrál i ve filmu, velkou roli policejního inspektora ztvárnil v kriminálce NEJPRVE ŽENY (Les femmes d'abord, 1963), točil i mimo Francii a menší roli kata odehrál v německém muzikálu ŽEBRÁCKÁ OPERA (Die Dreigroschenoper, 1962). U nás jsme jej mohli vidět po boku Alaina Delona v dobrodružné romanci ČERNÝ TULIPÁN (La tulipe noire, 1964) v úloze královského vojevůdce prince de Grasillach. Ve vážných i komediálních variacích kriminálního žánru se pak mimo jiné setkal před kamerou se svou druhou manželkou Claudine Coster (MUŽ, KTERÝ ZRADIL MAFII - L'homme qui trahit la mafia, 1966; tady hrál šéfa narkogangu).

Později byl vytížen divadlem a televizí, takže v 70. letech hrál ve filmech jen výjimečně, poté spolu s dalšími francouzskými herci participoval na amerických projektech realizovaných v Evropě (NA OSTŘÍ NOŽE - The Razor's Edge, 1984), úplně naposledy hrál v seriálu MLADÝ INDIANA JONES (The Young Indiana Jones Chronicles, 1993). Celoživotní zapálení pro divadlo se projevilo i v Manuelových soukromých zájmech a vytvořil například zajímavou sbírku předmětů souvisejících s osobností Molièra. Robert Manuel často pobýval v jižní Francii a v letech 1971-1974 byl dokonce starostou ve městě Roquebrune-sur-Argens nedaleko od Cannes.

Robert Manuel zemřel v Paříži 9. prosince 1995 ve věku 79 let. Byl dvakrát ženatý; jeho první manželkou byla významná tanečnice pařížské Opery Léone Mail (1916-2001), s níž měl dvě dcery. Obě - Catherine Salviat (*1947) a Christine Murillo (*1951) - jsou taktéž herečky. Manuelovou druhou manželkou byla herečka Claudine Coster (*1939), s níž často spolupracoval v divadle a televizi. Měli spolu dvě děti, v oblasti umění se uplatňuje především syn Jean-Baptiste Manuel (*1961), který působí jako dramatik a pedagog.

Pavel "argenson" Vlach