Franco Andrei

Italský herec Franco Andrei byl druhořadou hvězdou německých a italských filmů 50. a 60. let, jeho soukromí zůstává ale dodnes velkou neznámou, i v době největší slávy se články v časopisech omezovaly na popis jeho fyzického vzhledu a filmových rolí. Před kamerou debutoval v německé komedii DENÍK ZAMILOVANÉ (Tagebuch einer Verliebten, 1953), v níž byla jeho partnerkou slavná rakouská herečka Maria Schell. Po několika dalších německých filmech (dvakrát například točil s režisérem Kurtem Neumannem) se poprvé objevil před kamerou i v rodné Itálii (SUPREMA CONFESSIONE, 1956), ve francouzském filmu ČLOVĚK NIKDY NEVÍ (Sait on jamais, 1957) byl jedním z nápadníků hlavní hrdinky (Françoise Arnoul).

Koncem padesátých let 20. století natočil několik dalších filmů v Itálii, znovu byl ale zván i do Německa a tady také participoval na americkém filmu THE BIG SHOW (1961) realizovaném v Mnichově. Později našel uplatnění v tehdy oblíbeném špionážním žánru (AGENT 3S3: PAS DO PEKLA - Agente 3S3: passaporto per l'inferno, 1965; REQUIEM ZA TAJNÉHO AGENTA - Requiem per un agente segreto, 1966), v mezinárodním měřítku jej zviditelnil sci-fi film PLANETA UPÍRŮ (Terrore nello spazio, 1965).

Účastí na několika filmech 60. let tehdy žádaných žánrů skončila filmová kariéra Andreiho kariéra, až koncem osmdesátých let byl znovu pozván k televiznímu natáčení do Německa, jinak ale žije v soukromí.

Pavel "argenson" Vlach