Daniel Cauchy

Francouzský herec Daniel Cauchy se narodil v Paříži, otec pocházel ze severní Francie, matka naopak z jihu. Otec Jean Cauchy (1897-1937) pracoval ve státní správě, zemřel ale předčasně a matka Lucienne se pak musela starat sama o dvě děti (kromě Daniela to byla starší dcera Francine). Daniel však později vyrůstal u prarodičů a studoval v Paříži, matka mezitím záhadně zmizela, pravděpodobně zemřela. V době dospívání propadl Daniel Cauchy bohémskému stylu života na Montparnassu a začal vystupovat v kavárnách, uplatnil se i jako karikaturista.

Díky svým uměleckým aktivitám se brzy dostal i do kontaktů s filmaři a již ve dvaceti letech debutoval před kamerou epizodní rolí v komedii TEN NEŠŤASTNÝ VĚK (Cet âge est sans pitié, 1950). Brzy nato se ale propracoval ke středně velkým úlohám a během padesátých let byl značně vytíženým filmovým hercem. Z jeho početné filmografie té doby připomeňme alespoň kriminálku NESAHEJTE NA PRACHY (Touchez pas au grisbi, 1954), v níž se objevil jako Fifi, jeden z Angelova gangu. Točil v té době s řadou významných režisérů jako byl André Cayatte (ČERNÝ SPIS – Le dossier noir, 1955), zmínku si zaslouží dvojitá spolupráce s předchůdcem francouzské nové vlny J. P. Melvillem, který mu poskytl hlavní roli ve filmu BOB HAZARDÉR (Bob le flambeur, 1956).

Do konce padesátých let točil Daniel Cauchy několikrát ročně, ve středně velkých rolích se objevoval v dalších – a často průměrných – titulech kriminálního a dramatického žánru. Později se pokusil o filmovou produkci, v šedesátých letech naopak omezil svou participaci před kamerou, přesto se i tehdy objevil v několika dodnes známých filmech. Jako mladíka Richarda, který usiluje o přízeň krásné Nicole Cruchotové, jsme jej mohli vidět v komedii ČETNÍK ZE ST. TROPEZ (Le gendarme de St. Tropez, 1964). Poté se objevil v několika televizních seriálech, další velké role hrál především ve filmech, které sám produkoval (GANG RUKOJMÍ – Le gang des otages, 1973).

Další aktivity Daniela Cauchyho vycházely z jeho neustávajícího krkolomného životního tempa v bohémském stylu, přicházel s novými projekty a opět od nich ustupoval. Týkalo se to nejen filmu, ale i divadla, velký úspěch ovšem sklidila například hra Amadeus v Théâtre Marigny, za níž stál jako producent (1982). Jeho herecká kariéra se mezitím uzavřela, sám stál před kamerou po dlouhé přestávce a zatím naposledy ve filmu HERCI (Les acteurs, 2000). Jeho syn Didier Cauchy (*1962) je též hercem.

Pavel "argenson" Vlach