Herec
1969Film - Komedie
Film
1965
Film - Drama
1964
Film - Komedie
1963
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1961
Film - Komedie
1960
Film - Komedie
Film - Komedie
1959
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1958
Film - Komedie, Muzikál
Film - Komedie
1957
1956
Film - Drama
1955
Film - Komedie
Figaro, il barbiere di Siviglia
Film - Hudební
Le avventure di Giacomo Casanova
Film - Komedie
Film - Komedie
1954
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1953
Film - Komedie
Film
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Muzikál
1952
Film - Komedie
Film
Film - Komedie
Film - Komedie
1951
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Muzikál
Film
1950
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
1949
Film - Komedie, Fantasy
Film - Komedie, Muzikál
Film - Komedie, Muzikál
Film
1948
Film - Komedie
1947
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie, Historický
Film - Dobrodružný, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Komedie
1946
Film
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
Film - Hudební
Film - Komedie, Romantický
1945
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
Film
Film
1944
1943
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Muzikál
Tutta la vita in ventiquattr'ore
Film - Drama
Film - Komedie
Film
1942
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Muzikál
Film
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie, Drama, Romantický
1941
Film - Komedie, Mysteriózní, Thriller
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1940
Film
Film - Komedie, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
1939
Film - Drama
Lo vedi come sei... Lo vedi come sei?
Film - Komedie
Italský herec Carlo Campanini vstoupil do uměleckého světa s hudebními ambicemi, nakonec zakotvil v divadle a později se prosadil i u filmu, před kamerou odehrál přes stovku vedlejších rolí. Pocházel z Turína a od dětství se věnoval zpěvu, učil se také hrát na lesní roh. Ve dvacátých letech ale začal hrát divadlo, prošel několika regionálními soubory, v nichž našel uplatnění nejen jako herec, ale i příležitostný zpěvák. S jednou divadelní společností strávil nějaký čas i v Argentině, v rodném Turíně se na jevišti seznámil s populárním komikem Erminiem Macariem a po jeho boku se poprvé objevil i před kamerou; jeho debutem byla menší role pošťáka v komedii LO VEDI COME SEI…LO VEDI COME SEI? (1939).
Za války se Carlo Campanini stal značně vytíženým filmovým hercem a oblíbeným představitelem středně velkých rolí, v letech 1941-1943 natočil 25 filmů. Častěji jej ke spolupráci přizval režisér Mario Mattoli (NOCTURNO – Luce nelle tenebre, 1941; NEVIDITELNÁ POUTA – Catene invisibili, 1942; CIRKUS ZA-BUM – Circo equestre Za-bum, 1945) nebo C. L. Bragaglia (FIALKY VE VLASECH – Violette nei capelli, 1942; ŽIVOT JE KRÁSNÝ – La vita è bella, 1943), v této době hrál Campanini několikrát například s hvězdnou Assiou Noris (SKANDÁL S DOROU – Dora Nelson, 1940).
Jestliže své filmové počátky spojil Campanini s desítkami titulů dnes zatracovaného stylu tzv. bílých telefonů, po válce se objevil i v zásadních neorealistických filmech (BANDITA – Il bandito, 1946). Jako osvědčený komediální herec si ale popularitu u diváků nadále budoval především ve veselohrách, několik velkých rolí odehrál po boku legendárního komika Totò v jeho mimořádně úspěšných filmech (DVA SIROTCI – I due orfanelli, 1947; HASIČI Z VIGGIÙ – I pompieri di Viggiù, 1949; NEAPOLSKÝ TUREK – Un turco napoletano, 1953), spolupracoval i s dalšími významnými osobnostmi tehdejšího italského filmového humoru, jako byla trojice sourozenců de Filippových (DÍVKY SE VDÁVAJÍ – Ragazze da marito, 1952) nebo Aldo Fabrizi (UKRADLI TRAMVAJ – Hanno rubato un tram, 1954), připomeňme také, že točil i s Lídou Baarovou (NÁKLAĎÁK – La bisarca, 1951).
Klíčové bylo setkání s hercem Walterem Chiarim, s nímž poprvé točil komedii KADETI Z GUASCOGNY (I cadetti di Guascogna, 1950; opět v režii Maria Mattoliho). Počátkem padesátých let pak spolu hráli ještě v několika dalších filmech, především ale vytvořili úspěšnou dvojici na jevišti, v divadlech i zájezdových představeních účinkovali v divácky vděčných scénkách a skečích. Mezitím Carlo Campanini nadále hrál ve filmech, několik menších rolí odehrál i ve francouzských filmech (HUSAŘI – Les hussards, 1955; RVAČKA MEZI ŽENAMI – Du rififi chez les femmes, 1959; DŮVĚRNÍK TĚCHTO DAM – Le confident de ces dames, 1959). Později hrál ve filmu již jen výjimečně, svou kariéru před kamerou ukončil symbolicky postavou otce titulní hrdiny, jehož hrál tehdy začínající komik Paolo Villaggio (IL TERRIBILE ISPETTORE, 1969).
Ještě v sedmdesátých letech hrál Carlo Campanini divadlo, byl také ředitelem jedné divadelní společnosti v severní Itálii, nakonec se ale ze zdravotních důvodů stáhnul do ústraní. Poslední léta svého života zasvětil propagaci osobnosti italského kněze známého jako Otec Pio (v roce 2002 prohlášen za svatého). Carlo Campanini zemřel ve svém domě v Římě 20. listopadu 1984 ve věku 78 let.