Herec
1982Film - Drama
1976
Film - Mysteriózní, Drama, Fantasy
1970
Film - Mysteriózní, Drama
1965
Film - Komedie
1959
Seriál
1955
Film - Drama
1943
Film - Válečný, Drama
1939
Film - Drama
1937
Film - Muzikál
1922
Film - Drama
Skladatel
1987Âge de Monsieur est avancé, L'
Film - Komedie
1982
Film - Drama
Film - Dokumentární
1973
Film
1972
Seriál - Drama
1971
Film
1970
Film - Drama
1969
Film - Drama
1968
Film - Komedie, Historický
1967
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
1966
Film - Krimi, Drama
1965
Tigre se parfume à la dynamite, Le
Film - Dobrodružný, Komedie, Krimi, Mysteriózní
1961
Film - Drama
1960
Film
Film - Krátkometrážní
Film
1959
Film - Komedie, Romantický
1958
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
1957
Film - Hudební, Komedie, Rodinný, Animovaný
Film - Drama
Film - Drama
1956
Film - Thriller, Drama
Film
1955
Film - Drama
1954
Film - Dobrodružný, Drama, Romantický
Film - Krimi, Drama
Film
Film
1953
1951
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1950
Film - Drama, Romantický
Film - Dokumentární
1949
Film - Drama
Film - Krimi
Film - Komedie, Drama
1948
1947
Film - Drama
Film - Psychologický, Drama
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
1946
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
Film
Film
Film - Drama, Historický
1945
Film - Drama
1943
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi
Film - Válečný, Drama
1940
1939
Film - Drama
1938
Film - Drama
Film
1937
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1936
Film - Komedie, Krimi, Drama
Film - Drama
Film - Drama
1935
Film - Drama
Film
Film - Drama
Film - Komedie
1934
Film - Drama
Film - Drama
1933
1932
Film
Host
1971Seriál - Talk-show
Francouzský skladatel a pianista Jean Wiener napsal hudbu k více než osmdesáti celovečerním filmům, jeho tvorba ale zasahovala do mnoha dalších sfér. Pocházel z Paříže a od dětství hrál na klavír, později vystudoval obor skladba na pařížské konzervatoři. Zhruba od konce první světové války se Wiener začal uplatňovat jako skladatel, ale především pianista, hrál nejen v barech a kavárnách, ale zúčastnil se i prestižnějších koncertních programů.
Osudové setkání s belgickým klavíristou Clémentem Doucetem proběhlo v roce 1924; Wiener již jako samouk s oblibou hrál čtyřhru a s Doucetem se této formě prezentace věnoval bezmála patnáct let. Zatímco Wiener prošel klasickou průpravou, Doucet byl jazzovým nadšencem, navzájem se doplňovali a inspirovali a po celé Evropě sklízeli úspěchy se svými koncertními programy. Spolu i samostatně složili řadu klavírních skladeb, Wiener dostal navíc první nabídky od filmu. Úplně první zkušenost s filmem učinil Wiener již ve dvacátých letech, více se ale skládání pro filmové režiséry začal věnovat až po roce 1933.
Hned od počátku své tvorby pro film měl Wiener štěstí na slavné režiséry, jejichž filmy i z předválečného období jsou dodnes známé, tím pádem i Wienerova hudba k nim. Spolupracoval například s Jeanem Renoirem (NA DNĚ – Les bas fonds, 1936) nebo Marcelem L´Herbierem (NOCI V PLAMENECH – Nuits de feu, 1937), nejčastěji jej ke spolupráci zval Julien Duvivier (PEVNOST ZTRACENÝCH – La bandera, 1934; MARIA CHAPDELAINE, 1934; VĚČNÝ NEPŘÍTEL – Untel père et fils, 1940). Wienerova hudba se vyznačuje užitím klasických postupů s jazzovými prvky oživenými navíc francouzskou lehkostí.
Zatímco Clément Doucet po válce upadl v zapomnění a zemřel krátce poté, pro Wienera teprve nyní začala doba největšího vytížení a skládal hudbu k několika filmům ročně. Komponoval také pro tvůrce krátkých filmů a dokumentů, později rozšířil své aktivity také na televizní tvorbu. Z jeho poválečné práce stojí za zmínku hudební doprovod k adaptacím osvědčených literárních děl nebo historickým filmům (KAPITÁN – Le capitain, 1945; OTEC GORIOT – Le père Goriot, 1945; HRABĚ MONTE CHRISTO – Le comte de Monte Christo, 1955 – všechny tři filmy v režii Roberta Vernaye). Znovu skládal pro Juliena Duviviera (PANIKA – Panique, 1947; ČAS VRAHŮ - Voici le temps des assassins, 1955; POD POKLIČKOU – Pot-bouille, 1957), z dalších četnějších spoluprací připomeňme jména režisérů Louise Daquina nebo Jacquese Beckera.
V šedesátých letech dostal Wiener příležitost komponovat pro umělecky významné režiséry jako byl například Robert Bresson (A CO DÁL, BALTAZARE? – Au hasard, Balthazar, 1965; NĚŽNÁ – Une femme douce, 1968), navázal kontakty i s tvůrci nové vlny. V epizodních rolích – vesměs hudebníků – se Jean Wiener v několika filmech objevil i před kamerou. Jeho poslední prací byla hudba k dramatu ZLOČIN Z LÁSKY (Le crime d’amour, 1982).
Jean Wiener zemřel v Paříži 8. června 1982 ve věku 86 let. Byl dvakrát ženatý a měl celkem tři děti, nejznámější z nich je herečka a skladatelka Elisabeth Wiener (*1946). Její matkou byla Wienerova druhá manželka, významná filmová střihačka Suzanne de Troeye (1908-1989). Jean Wiener byl autorem vlastní autobiografie Allegro appassionato, která vyšla v roce 1978.