Herec/čka
2000Film - Komedie, Romantický
1996
Film
1994
Seriál
1991
Film - Drama
Seriál
1984
Seriál - Krimi, Thriller
1983
Film - Drama
1982
Film - Drama
1980
Film
1978
Temps d'une République: Marthe, 19 ans en 18
Film - Historický
1975
Film
1974
Seriál
1972
1971
Le philosophie dans le boudoir
Film - Drama, Pornografický
1970
Film - Drama
1967
Film - Komedie
1965
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1964
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
1963
Film - Komedie
1962
Seriál
1958
1953
Film - Krimi, Drama
1949
Film - Dobrodružný, Komedie
1948
Film - Drama
1943
1933
Film - Muzikál, Romantický
1932
Film
Film
Film - Komedie
1931
Francouzská herečka Martine de Breteuil se před kamerou neobjevovala nijak často, přesto ji můžeme z několika filmů znát i u nás. Patřila k početné ruské exilové komunitě, která ve Francii našla zázemí po bolševické revoluci v roce 1917, narodila se jako Musja Bjelinko v Charkově na Ukrajině. Řada ruských emigrantů se ve Francii prosadila v různých uměleckých sférách, stejně tak i Musja Bjelinko, která začínala koncem dvacátých let 20. století jako tanečnice, později i zpěvačka v muzikálech.
S francouzskou modifikací křestního jména Moussia pronikla počátkem třicátých let i do filmu, větší příležitost dostala poprvé v melodramatu BÍLÝ JAKO SNÍH (Blanc comme neige, 1931), poměrně velkou roli hrála ve společnosti oblíbené dvojice Meg Lemonnier – Henri Garat v komedii ON JE BÁJEČNÝ (Il est charmant, 1931) významného režiséra Louise Mercantona. S tímto párem se pak setkala i v úspěšné komedii ŠTĚDRÝ VEČER (Un soir de réveillon, 1933) českého režiséra Karla Antona. Zájem o hudební filmy vycházející z oblíbených operet brzy odezněl a tak i Martine de Breteuil omezila své aktivity před kamerou, nadále ale hrála v divadle, později své zkušenosti zúročila i jako režisérka, na podružných pařížských scénách i na postu divadelní ředitelky.
Mezitím sňatkem pronikla do aristokratické společnosti, před druhou světovou válkou se jejím manželem stal François Le Tonnelier, 9. markýz de Breteuil (1892-1972), který pocházel z kdysi významné šlechtické rodiny. Jejich syn Henri-François Le Tonnelier, 10. markýz de Breteuil (*1943) nese dnes nejen slavné jméno, především v oblasti kulturního a architektonického dědictví se také angažuje v řadě francouzských i mezinárodních institucí. Martine se s markýzem de Breteuil po několika letech sice rozvedla, jméno si ale ponechala.
Před filmovou kameru se Martine de Breteuil začala po delší přestávce vracet až koncem padesátých let, převážně v úlohách starších žen z vyšší společnosti. Ve společnosti hostů na recepci se mihla ve filmu KARAMBOLY (Les carambolages, 1963), s Louisem de Funèsem se pak objevila v epizodní roli vévodkyně d’Armantière v komedii ČETNÍK ZE SAINT-TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964). V polovině šedesátých let hrála i v řadě dalších úspěšných filmů, připomeňme alespoň snímek z tvorby známého Pierra Etaixe. Kromě toho začala spolupracovat s televizí, kde v 60. a 70. letech hrála v řadě seriálů.
Z její pozdější filmografie uveďme dramatický příběh ze třicátých let POUTNICE ZE SANS-SOUCI (La passante du Sans-Souci, 1982), kde hrála menší roli učitelky hudby. Před kamerou se objevila naposledy v epizodním výstupu staré dámy v luxusním jaguáru v romantické komedii VEM SI MĚ (Épouse-moi, 2000). Zemřela v Paříži 13. listopadu 2007 ve věku 99 let.