Germaine Ledoyen

Germaine Ledoyen byla francouzská herečka známá z filmu, televize a divadla, proslula také svou účastí v protifašistickém odboji za druhé světové války, později ji ve Francii znali hlavně jako manželku úspěšného televizního režiséra Bernarda Hechta. Pocházela z Nantes na západě Francie, kde také studovala herectví na konzervatoři, školu dokončila s první cenou mezi absolventy v roce 1933. Krátce nato přesídlila do Paříže a působila v různých divadlech, připomeňme alespoň její účast ve hře Krvavá svatba v Théâtre de l’Atelier (1938).

Za druhé světové války hrála například v Shakespearově hře Macbeth v Théâtre Montparnasse (1942), tehdy se ale zároveň zapojila do odboje, známý je například fakt, že ve svém domě ukrývala významnou aktivistku boje proti fašismu Suzanne Lorge, provdanou do vlivné belgické rodiny Spaak, mimo jiné švagrovou slavného scénáristy Charlese Spaaka (Suzanne byla zastřelena krátce před osvobozením Paříže v srpnu 1944). Po válce se Germaine Ledoyen – byť s podlomeným zdravím – vrátila k herectví, v letech 1945-1946 účinkovala v pařížských divadlech Théâtre Montparnasse, Théâtre de Paris nebo Théâtre de l’Atelier, tehdy ji také poprvé zachytila filmová kamera (JEJÍ POSLEDNÍ ROLE – Son dernier rôle, 1946). V témže roce vytvořila manželský pár s Jeanem Debucourtem jako paní Jaubertová ve filmu ĎÁBEL V TĚLE (Le diable au corps, 1946); jejich synem v tomto filmu nebyl nikdo jiný než slavný Gérard Philipe. O rok později byla starší sestrou vycházející hvězdy Giselle Pascal v dramatu ZA LÁSKU (Apres l’amour, 1947).

Právě za války se Germaine Ledoyen v roce 1942 setkala s Bernardem Hechtem (1917-1999), poté známým spisovatelem a televizním režisérem. Bernard a Germaine později uzavřeli manželství a adoptovali syna Guillauma Hechta (*1961), dnes úspěšného producenta. Koncem padesátých let Germaine Ledoyen navázala pracovní kontakty s televizí, zatímco ve filmu se objevovala jen sporadicky, ošetřovatelkou byla například v kriminálce NOC A ZMATEK (Le désordre et la nuit, 1958), po delší přestávce hrála ve filmu naposledy v několika titulech z počátku osmdesátých let (ŽIVOT JDE DÁL – La vie continue, 1981). V menších rolích domovnic nebo maminek hrála také v řadě televizních seriálů. Na jevišti stála naposledy na scéně Théâtre Saint-Georges ve hře Skleník od Grahama Greene (1963).

I když se Germaine Ledoyen dožila vysokého věku, posledních patnáct let života jí ztrpčovaly četné zdravotní komplikace vycházející již z druhé světové války, zemřela v Paříži 5. února 1998 v nedožitých devadesáti letech.

Pavel "argenson" Vlach