Henri Nassiet

Francouzský herec Henri Nassiet se celý život věnoval hlavně divadlu, má za sebou ale také přes sedmdesát filmových a televizních rolí. Narodil se v Bègles v jižní Francii a s divadlem začínal v roce 1914, bohaté zkušenosti nasbíral během devíti let působení v Théâtre de Casino ve Vichy. Již v roce 1922 poprvé stál před filmovou kamerou, nadále ale dával přednost divadlu.

Znovu se k filmu dostal v polovině třicátých let, naši diváci jej mohli v kinech zahlédnout jako policistu ve snímku JEJÍ PRVNÍ PLES (Un carnet de bal, 1937), vedlejší role pak odehrál ve filmech významného režiséra Juliena Duviviera (KONEC DNE – La fin du jour, 1939; VOZKA SMRTI – La charrette fantôme, 1939). Nassietovi seděly postavy z vyšší společnosti, jako maršál Lefebvre se proto objevil například v jedné z hlavních rolí ve filmu MADAME SANS-GENE (1941). Kromě hodnotných příspěvků do francouzské kinematografie ale hrál i v řadě podružných titulů různých žánrů. Během války nakonec odešel do Alžírska, kde působil v rozhlase.

Z Nassietova působení v divadle připomeňme Ibsenovu hru Dollův dům (Théâtre des Ambassadeurs, 1941) nebo dílo Agathy Christie (Deset malých černoušků, Théâtre Antoine, 1946; Svědek obžaloby, Théâtre Edouard VII, 1955), několik zajímavých příležitostí mu přinesly také hry J. P. Sartra. Zajímavé vedlejší role znovu ale hrál i ve filmech (MISE V TANGERU – Mission à Tanger, 1949), v romantickém dramatu GOUBBIAH, MÁ LÁSKA (Goubbiah, mon amour, 1956) byl otcem Jeana Maraise. Mezitím začal spolupracovat také s televizí, kde si v oblíbených historických seriálech vyzkoušel další skutečné postavy z různých historických období (ÉNIGMES DE L’HISTOIRE, 1957; LA CAMÉRA EXPLORE LE TEMPS, 1957-1966).

U nás jsme Henriho Nassieta mohli vidět jako kapitána mušketýrů de Tréville v adaptaci slavného Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1961), zmínku si zaslouží i role ministra po boku Jeana Gabina ve filmu PREZIDENT (Le président, 1961) nebo otce jednoho z hlavních hrdinů v melodramatickém příběhu ANDĚLSKÁ ZÁTOKA (La baie des anges, 1963). Roli otce hlavního hrdiny (Michel Piccoli) si později zopakoval ve filmu VĚCI ŽIVOTA (Les choses de la vie, 1970). Nevyhýbal se ani komerčnímu žánru a v úloze plukovníka se objevil v kriminálce MONOKL SE NUCENĚ SMĚJE (Le monocle rit jaune, 1964).

Kromě toho se Henri Nassiet nadále objevoval na divadelních jevištích, naposledy to byl Molièrův Don Juan v Théâtre de Nice (1970). Před kamerou hrál naposledy předsedu soudu v dramatu VRAHOVÉ POŘÁDKU (Les assassins de l’ordre, 1971). Kromě toho se ale nadále uplatňoval v televizi, kde hrál v několika seriálech různých žánrů.

Pavel "argenson" Vlach