Herec
1965Film - Komedie
1963
Film - Krimi
1962
Arsen Lupin kontra Arsen Lupin
Film - Komedie, Krimi
1961
Film - Komedie
1960
Film - Komedie
Film - Drama
1959
Film
1958
Seriál - Krimi
1957
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie, Muzikál
1956
Film - Komedie, Drama
Film - Thriller, Drama
1954
Film - Hudební, Drama, Romantický
Trois jours de bringue à Paris
Film - Komedie
1952
Film - Dobrodružný, Romantický
1951
Film - Drama
Film
Film - Muzikál
Film - Komedie
Film - Komedie, Muzikál
Film - Muzikál
1950
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
1949
Film - Mysteriózní, Thriller
Film - Krimi, Mysteriózní, Drama
Film - Dobrodružný, Drama
1948
1947
Film - Drama
Film
1946
Film
Film - Komedie
1945
Film - Komedie
1942
Film - Sci-Fi
Film - Drama
Film
1941
Film - Komedie
1940
Film - Romantický
Film
1939
Film - Komedie
1938
Film
Film
Film - Komedie
1937
Film - Komedie
Film - Drama
Film
Film
Film - Komedie
1936
Film
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Drama
1935
Film - Komedie
Film
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1934
Film - Drama, Fantasy
Film - Drama
1933
Film
1932
Film - Komedie
Film
Film
Film - Drama
1931
Film
Film - Komedie
1927
Film - Válečný, Životopisný, Drama, Historický
Francouzský herec Robert Arnoux se v meziválečném období stal oblíbeným představitelem vedlejších postav, nakonec natočil přes osmdesát filmů, známý je dnes ale spíše jen v rodné Francii. Pocházel z Lille v severní Francii a herectví studoval na pařížské konzervatoři, mezi jeho spolužáky byli například mnohem významnější herci jako Charles Boyer nebo Pierre Blanchar. V letech 1917-1922 získal Arnoux první profesionální zkušenosti v pařížském divadle Théâtre de l’Odéon, kde hrál v díle moderních francouzských autorů.
Před filmovou kamerou stál poprvé již v roce 1921, menší příležitost dostal jako člen Konventu v Ganceho slavném velkofilmu NAPOLEON (Napoléon, 1927). Častěji začal hrát ve filmu až po příchodu zvuku, pracoval pro německou společnost UFA (TANČÍCÍ KONGRES – Le congrès s’amuse, 1931), větší roli hrál v kriminálce NEPOKOJE (Tumultes, 1932) po boku svého spolužáka z konzervatoře Charlese Boyera. S ním se setkal také ve filmu LILIOM (1934) významného režiséra Fritze Langa. Mezitím odehrál Robert Arnoux řadu rolí ve filmech natáčených počátkem třicátých let souběžně ve více jazykových verzích. V tehdejší době byl u nás uveden snímek SLEČNA U VOLANTU (Une femme au volant, 1933).
Ve třicátých letech jej několikrát ke spolupráci přizval významný filmař Edmond T. Gréville, pod jehož vedením dostal například větší příležitost po boku slavné zpěvačky Josephine Baker ve filmu PRINCEZNA TAM-TAM (Princesse Tam Tam, 1935), jednu z hlavních rolí dostal také v komedii SLEČNA MÁ MATKA (Mademoiselle ma mère, 1937) ve společnosti začínající Danielle Darrieux. Za války pak odehrál několik středně velkých rolí v režii komerčně zaměřeného Jeana Boyera. Mezitím se nadále věnoval divadlu, od progresívního repertoáru ale přešel k osvědčenému bulvárnímu repertoáru, před kamerou se znovu objevoval po boku dobových hvězd.
Po válce odehrál Robert Arnoux několik zajímavých vedlejších postav ve filmech s Jeanem Gabinem (ZRCADLO – Le miroir, 1947; NOC JE MÝM KRÁLOVSTVÍM – La nuit est mon royaume, 1951; NAPŘÍČ PAŘÍŽÍ – La traversée de Paris, 1956; ČAS VRAHŮ – Voici le temps des assassins, 1956), k další ojedinělé hlavní roli se dostal v komedii AMÉDÉE (1950). V úspěšných veselohrách opět dostával středně velké úlohy různorodého charakteru, koncem padesátých let se častěji věnoval i divadlu (Théâtre des Célestins, Théâtre Michel). Jen výjimečně spolupracoval s televizí a počátkem šedesátých let se objevil ve dvou epizodách populárního kriminálního seriálu POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les cinq dernières minutes, 1961-1962).
Před filmovou kamerou stál naposledy v rámci koprodukčního povídkového projektu ČERNÝ HUMOR (Umorismo in nero, 1965), který měl premiéru až po jeho smrti. Robert Arnoux zemřel v Paříži 13. března 1964 ve věku 64 let.