Herečka
1958Film - Drama
1957
Film
1956
1955
Film - Drama, Romantický
Film
1954
Film
Film - Drama
1953
Film
1952
Film - Krimi, Drama, Romantický
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
1951
Film - Komedie
Film - Krimi, Drama
Film
Film - Krimi
Film - Komedie
1950
Film - Drama
Film - Komedie, Muzikál
Film - Drama
1949
Film
1948
Film
1947
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1946
Film - Krimi, Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film
Film - Válečný, Drama
1945
Film
Film - Krimi
Film - Drama
1944
Film - Drama
1943
Film
Film - Komedie
1942
Film - Drama
Journal tombe à cinq heures, Le
Film - Drama
Film
1941
Film - Thriller
Film - Komedie
1940
Film - Dobrodružný
1937
Film
Film - Drama
1936
Film - Komedie
1933
1932
Film
Film - Komedie
1931
Film - Drama
Film - Drama
1930
Film - Drama
Stejně jako řada jiných francouzských divadelních hereček, tak i Odette Barencey našla uplatnění před kamerou až s příchodem zvukového filmu a v pokročilém věku pak odehrála přes šedesát vedlejších rolí ve snímcích různých žánrů. O jejím dětství a mládí není prakticky nic známo, víme ale, že se narodila v Paříži a její vlastní jméno byla Manuella Bréant. Jako divadelní herečka se začala prosazovat za první světové války, kromě toho získala určitou popularitu i jako zpěvačka a některé její písně se dočkaly vydání na gramofonových deskách.
Před filmovou kamerou stála poprvé v roce 1930, během třicátých let pak točila stále častěji, připomeňme například Duvivierův film PĚT PROKLETÝCH GENTLEMANŮ (Les cinq gentlemen maudits, 1931) nebo adaptaci Maupassantovy předlohy MLÁDENEC PANÍ HUSSONOVÉ (Le rosier de Madame Husson, 1932). Dvakrát ji ke spolupráci přizval významný režisér Raymond Bernard, za války pak několikrát točila s Georgesem Lacombe (BYLO JICH ŠEST – Le dernier des six, 1941; MONTMARTRE NAD SEINOU – Montmartre-sur-Seine, 1941).
Zmínku si zaslouží komedie ADRIEN (1943) s populárním Fernandelem v hlavní roli; tady Odette Barencey poprvé hrála domovnici a podobné role pak dostávala v řadě dalších filmů, stejně jako úlohy prodavaček nebo kuchařek. Takové prostorově nevelké úkoly dostávala znovu i od Georgese Lacombe, hrála služku (MARTIN ROUMAGNAC, 1946; LOĎ S BÍLÝM MASEM – Cargaison blanche, 1957) nebo kuchařku (JEJICH POSLEDNÍ NOC – Leur dernière nuit, 1953), mihla se i ve slavných filmech dalších významných režisérů (MILENCI Z MOSTU SAINT-JEAN – Les amants du pont Saint-Jean; 1948; ZLATÁ ČAPKA – Casque d’or, 1952; NANA, 1955).
Z jejích posledních výstupů před kamerou připomeňme venkovskou ženu Joséphine v mezinárodně oceněném Villiersově dramatu ŽIVÁ VODA (L’eau vive, 1957), její filmografii uzavírá postava garderobiérky ve filmu MAXIME (1958). Od té doby žila v soukromí, zemřela v Lyonu 4. března 1981 ve věku 87 let.