Herec
1988Film - Drama
Film - Komedie, Drama
Film - Thriller
1987
Seriál - Krimi, Drama
1986
Film - Thriller
Film
1985
Film - Krimi, Drama
1984
Film - Akční
Film - Thriller, Drama
1983
Film - Drama
Film
1982
Film - Drama
Film - Mysteriózní, Drama, Romantický, Fantasy
Film
Film
Film
1981
1980
Film - Komedie
Film - Krimi, Thriller, Drama, Akční
Film - Horor
Film
1979
Film - Thriller, Válečný, Drama
Film - Mysteriózní
Film - Komedie
1978
Film - Sportovní, Drama, Akční
1977
Film - Dobrodružný, Válečný, Drama, Romantický
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi, Thriller, Akční
Film - Drama
1976
Film - Krimi, Thriller
Film - Krimi, Thriller, Drama, Akční
Roma l'altra faccia della violenza
Film - Krimi, Akční
1975
Film - Krimi, Drama
Roma drogata: la polizia non puň intervenire
Film - Drama
1974
Film - Krimi, Thriller, Drama, Akční
Film - Krimi, Thriller, Akční
Film - Thriller
Film - Krimi, Drama, Historický
1973
Film - Western
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
1972
Film - Horor, Drama
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie, Krimi
1971
Film - Krimi, Thriller, Drama, Akční
Film - Komedie, Western, Animovaný
Film - Krimi, Drama
1970
Film - Krimi, Drama
The Lady in the Car with Glasses and a Gun
Film - Drama
Film - Krimi
1969
Film - Komedie, Drama
Film - Krimi, Thriller, Drama, Historický
Film - Drama
Film - Drama
1968
Film - Krimi, Thriller
1967
Seriál - Krimi
1966
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi, Drama
Film
1965
Film - Mysteriózní, Thriller
Film - Sci-Fi
Train bleu s'arrête 13 fois, Le
Seriál - Dobrodružný
1963
Film - Krimi, Drama
Film - Válečný, Drama, Romantický
1962
1961
Film - Dobrodružný, Drama
Film - Dobrodružný
Film - Drama
1960
Film - Komedie
Seriál - Historický
1958
Film - Drama
Film
1957
Film - Krimi, Thriller, Drama
Film - Krimi, Drama
1956
Film - Hudební, Komedie, Fantasy
Film - Komedie
Film - Drama
1955
Film - Krimi, Thriller, Drama
Film - Krimi, Drama
Film - Romantický
Režisér
19831982
Film
1969
Film - Drama
Scenárista
1969Film - Drama
Archivní záběry
2021Film - Dokumentární
2016
Film - Dokumentární
Francouzský herec Marcel Bozzuffi hrál v bezmála sedmdesáti filmech a díky řadě rolí kriminálníků nebo naopak kriminalistů, v nichž byl spojencem či protivníkem největších hvězd francouzské kinematografie znají jeho tvář velmi dobře i čeští diváci. Naopak, u nás neznámá, ve Francii však dodnes uznávaná je také jeho práce pro televizi a dabing.
Bozzuffiho příjmení napovídá, že měl italský původ, jeho rodina pocházela z Parmy. On sám se ale narodil v Remeši a dětství strávil na východě Francie v Bretani. Až po absolvování vojenské služby odešel do Paříže, kde získal jevištní průpravu v proslulé herecké škole René Simona. Jeho začátky ve filmu i divadle spadají do poloviny padesátých let 20. století. Před filmovou kamerou se objevil poprvé jako bezejmenný voják (SYN SLADKÉ CAROLINE – Le fils de Caroline chérie, 1955).
Ještě v roce 1955 jej pak diváci v kinech mohli vidět v dalších třech filmech, zmínku si zaslouží především počátek spolupráce s režisérem Gillesem Grangierem, který Bozzuffiho uvedl do subžánru tzv. francouzské drsné školy. Jejich prvním společným filmem byla kriminálka BENZÍN A OLEJ (Gas-oil, 1955), v němž se Bozzuffi v roli mladého řidiče Pierra poprvé a nikoli naposledy setkal s Jeanem Gabinem. V Bozzuffiho filmografii tak začal převládat kriminální žánr, bylo ale pár výjimek, například slavný muzikál ZEMĚ, ODKUD PŘICHÁZÍM (Le pays d'où je viens, 1956), v němž hrál také řidiče.
V padesátých a šedesátých letech hrál Marcel Bozzuffi i divadlo, objevoval se na různých pařížských scénách, sluší se uvést alespoň hru Pohled z mostu od Arthura Millera, v níž účinkoval v Théâtre Antoine (1958). Později byl ale natolik vytížen filmem a dabingem, že divadlo zcela opustil. Příležitostně byl osloven i televizí a v šedesátých letech hrál v adaptacích divadelních her a několika seriálech, převážně historických. Mezitím se díky již zmíněnému režiséru Grangierovi, ale i jiným, stal jednou z ikon francouzského kriminálního žánru na stříbrném plátně, byť hrál jen vedlejší role. Hrubé rysy ve tváři s ledovým pohledem a chraplavým hlasem učinily z Bozzuffiho vyhledávaného představitele záporáků a na přelomu 60. a 70. let točil několik filmů ročně.
Spolupráce s Gillesem Grangierem skončila s kriminálkou KOMISAŘ MAIGRET ZUŘÍ (Maigret voit rouge, 1963), tento film měl ale pro Bozzuffiho význam v osobní rovině; při natáčení se sblížil s herečkou Françoise Fabian (*1933), která se ještě téhož roku stala jeho manželkou. Se zmíněným Jeanem Gabinem se před kamerou setkal ještě ve filmu RVAČKA V PANAMĚ (Du rififi à Paname, 1966), ze stejného roku si zaslouží zmínku i Melvillova kriminálka DRUHÝ DECH (Le deuxième souffle, 1966), v níž se v úloze gangstera Jo Ricciho setkal s Lino Venturou. S ním pak později v Itálii hrál ve filmu CTIHODNÉ MRTVOLY (Cadaveri eccelenti, 1976). Stejně jako jiní francouzští herci ostatně tehdy v Itálii pracoval častěji než ve Francii, díky účasti na četných francouzsko-italských koprodukcích se časem dostal i k menším úlohám i v dalších mezinárodních projektech (FRANCOUZSKÁ SPOJKA – The French Connection, 1971; MARSEILLSKÁ SMLOUVA – The Marseille Contract, 1974).
Marcel Bozzuffi se pokusil i o samostatnou režii, jeho film AMERIČAN (L'américain, 1969) však u diváků neuspěl. Hlavní roli v něm svěřil slavnému J. L. Trintignantovi, sám si ale zde také zahrál i s manželkou Françoise Fabian. Co se týče komerčního úspěchu a setkání s J. L. Trintignantem, ze stejného roku pocházel oscarový film Costa-Gavrase Z (1969), v němž Bozzuffi zaujal kreací homosexuálního vraha. I když se Bozzuffi objevoval před kamerou i v rolích policistů, vyznění filmu bylo nastaveno tak, aby jeho postavy měly záporný charakter. Za mnohé uveďme příklad filmu CIKÁN (Le gitan, 1975), v němž byl jako komisař Blot soupeřem představitele titulní role Alaina Delona.
Vraťme se ještě k Bozzuffiho převažující práci v Itálii v sedmdesátých letech. Vedle kriminálek a politických thrillerů se tady prosadil i ve westernech a při natáčení filmu VALDÉZOVI KONĚ (Valdez, il mezzosangue, 1973) se setkal s Charlesem Bronsonem, kterého již delší dobu předtím daboval pro potřeby uvádění amerických filmů ve Francii. Dabing nejen Charlese Bronsona, ale také Paula Newmana a dalších amerických herců dotvářel umělecký profil Marcela Bozzuffiho v šedesátých a sedmdesátých letech.
Po značně hektických dvou dekádách přesunul v osmdesátých letech Marcel Bozzuffi těžiště svých aktivit před televizní kameru, ojediněle se vracel i na divadelní jeviště. Zemřel náhle na následky krvácení do mozku, příznaky se u něj projevily doma na venkově poblíž Paříže, zemřel krátce po převozu do jedné z pařížských nemocnic 1. února 1988 ve věku 59 let.