Magda Konopka

Polská modelka a herečka Magda Konopka, se narodila v roce 1943 ve válkou zužované Varšavě. Ve světě filmu se prosadila zejména v erotických rolích, v sedmdesátých letech minulého století, v zemi, která byla rájem tohoto žánru, tedy v Itálii. Otcem Magdy, byl vysoce postavený státní úředník, který byl zároveň majitelem mnoha pozemků a mnoha koní. Matkou byla archeoložka a pradědeček Magdy se mohl pochlubit účastí v napoleonských válkách. Rodina patřila do katolické polské šlechty.

Po válce, na konci roku 1950 se celá rodina přestěhovala do Londýna. Magda zde pracovala jako modelka a seznámila se zde s mnoha umělci. V roce 1962 poprvé koketuje s herectvím a dostává roli Pauly v televizním seriálu MAN OF THE WORLD. Na ostrovech si ještě zahrála v první sérii dalšího televizního seriálu DANGER MAN. Konkrétně to bylo ve dvanáctém díle s názvem A DATE WITH DORIS, v menší roli Conchity Parrondo. Díl byl vysílán až 29. prosince 1964 a to už měla Magda namířeno na jih Evropy. Jedním z jejích přátel, byl také italský herec Massimo Serato, který Magdu přesvědčil k odchodu do Říma.

V Itálii, se poprvé Magda objevuje v roce 1965, v povídkové mysteriózní komedii THRILLING. V povídce IL VITTIMISTA, si jako Luciana zahrála po boku Nina Manfrediho. Rok 1965 byl pro Magdu zlomový nejen debutem ve filmu, ale také v životě soukromém. V prosinci tohoto roku se Magda vdala za francouzsko-kanadského miliardáře Jeana-Louise Dessyho. Tohoto syna velvyslance si vzala v Londýně v Chelsea. Rozešli se ovšem hned na jaře roku 1965, když Magda obvinila svého manžela ze surového bití.

Magda si „vylepšila" náladu určitě při natáčení komedie LE PIACEVOLI NOTTI (1966), kde si v roli Fiammetty zahrála s Vittoriem Gassmanem, Ginou Lollobrigidou, Adolfem Celim či Ugo Tognazzim. Ještě v tomto roce hrála jako Veronique ve filmu SETTE MONACI D´ORO. O rok později hrála ve dvou italských filmech. Role Ginevry v kriminální komedii COLPO DOPPIO DEL CAMALEONTE D´ORO a poté se objevuje jako Sandra Dubois v krimi filmu SEGRETISSIMO. Ve stejném roce si „odskočila" do Německa, kde dostala roli Bibi Randall v thrilleru LIEBESNÄCHTE IN DER TAIGA. V roce 1968 dostala hlavní roli (Marnie Bannester - Satanik) ve filmu SATANIK, kde ukázala své dokonalé tělo. Rok 1968 znamenal ještě účast na natáčení spagheti westernu s Morriconeho hudbou ... E PER TETTO UN CIELO DI STELLE, zde ztvárnila vdovu. Další western a opět se stejným režisérem (Giulio Petroni) přišel o rok později. Western s názvem LA NOTTE DEI SERPENTI, poskytl Magdě roli Marie.

V Římě bydlela Magda ve čtvrti Parioli. Její matka jí posílala z Londýna uzeného lososa, který byl téměř jediným Magdiným jídlem. Kromě natáčení se často vydávala na cesty a kromě Anglie, cestovala také do Austrálie a dalších destinací. Koncem šedesátých let se Magda stala hvězdou obálek časopisů (Tempo, Parade, Men), pózovala také pro Penthouse (květen 1970). V té době byly její míry 100-58-100 cm. Do svého domu si v této době chtěla pořídit medvěda, ale podle italských zákonů to bylo nepřípustné.

Populární giallo snímky, byly v sedmdesátých letech trhákem a tak se nevyhnuly ani Magdě. Pro příklad uveďme IL VIZIO HA LE CALZE NERE (1975) a její role hraběnky Orselmo. Další hraběnku si zahrála v kooprodukčním snímku o životě jednoho z nejznámějších italských mafiánů, LUCKY LUCIANO (1973).

Svou dokonalou postavu ukázala v sedmdesátých letech v mnoha filmech. S Evou Czemerys se například objevila v roce 1972 ve filmu CRISTIANA MONACA INDEMONIATA v roli krásné Leonory. Jako signora North, hrála v komediálním dramatu ze života prostitutek PROSTITUTIONE (1974). Hlavním artiklem filmu WHEN DINOSAURS RULED THE EARTH (1970), byla kráska Ulido, v podání Magdy. Film byl za efekty nominován na Oscara.

Všechny poslední filmy Magdy byly erotického zaměření. Posledním filmem se stal snímek LA ZIA DI MONICA, který měl premiéru 16. dubna 1980. Magda hrála právě roli tety Monicy a Monicu ztvárnila Karin Well.

Magda prožila také románek se Seanem Connerym a po problémech, které měla s alkoholem a italskou policií, ukončila svou filmovou kariéru na konci sedmdesátých let minulého století.

Petr "Hennes" Hennebichler