Odoardo Spadaro

Odoardo Spadaro

Osobnostcsfd.cz

Herec/čka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec/čka

1964

...e la donna creò l'uomo

Film - Drama

Napoleone a Firenze

Film - Komedie

Il giornalino di Gian Burrasca

Seriál


1963

Mare matto

Film - Komedie, Drama


1962

La città prigioniera

Film - Drama


1961

Rozvod po italsku

Film - Komedie


1960

Canto nel deserto, Un

Film


1956

Porta un bacione a Firenze

Film - Komedie


1955

Carosello del varietà

Film - Komedie, Muzikál


1952

Zlatý kočár

Film - Komedie, Drama


1950

Miss Italia

Film - Drama


1943

Arcobaleno

Film - Muzikál


1935

Maestro Landi

Film


1934

Fanciulla dell'altro mondo, La

Film

Životopis

Odoardo Spadaro patřil v první polovině 20. století k velmi populárním italským zpěvákům, jeho obliba se pochopitelně promítla i ve filmu a s většími časovými odstupy odehrál před kamerou dvacet vedlejších rolí. Narodil se ve Florencii do rodiny policejního důstojníka, hudební nadání zdědil po matce, která hrála na harfu. Odoardo po střední škole v rodné Florencii začal studovat práva, ale již v roce 1912 odešel k divadlu.

Během první světové války vystřídal několik divadelních společností a brzy v sobě objevil pěvecké vlohy. Kromě herectví se proto začal věnovat zpěvu, přičemž se sám doprovázel na klavír. U většiny svých písní byl zároveň autorem, úspěchy sklízel s rozvernými kuplety i vážněji laděnými šansony. V roce 1920 poprvé stál před filmovou kamerou, ale protože byl především zpěvákem, jeho projev zúročil až později zvukový film. Od roku 1926 několik let působil ve Francii, kde se mu podařilo stát se hvězdou slavného kabaretu Folies Bergere. Počátkem třicátých let pak absolvoval úspěšné turné po Americe, se svými koncertními programy procestoval i severní Afriku a do Itálie se vrátil jako mezinárodně uznávaná pěvecká hvězda.

Po návratu do Itálie preferoval divadlo, jeho doménou byly operety a muzikály na hudebně zaměřených scénách, objevoval se ale i v dramatech po boku významných herců, hrál například ve Veroně v Shakespearově Romeovi a Julii. Ve filmu dostal velkou příležitost v podobě titulní role v komedii MAESTRO LANDI (1935) o farmáři, který se v cestě za lepším životem dostane do složitého soukolí dramatických situací. V podobně zaměřeném filmu DÍVKA Z JINÉHO SVĚTA (La fanciulla dell'altro mondo, 1934) byla jeho partnerkou tehdy slavná kráska Dria Paola. Jako zpěvák mezitím nacházel uplatnění v rozhlase, nahrával také na gramofonové desky.

Z politických důvodů měl po druhé světové válce několik let problém s uplatněním, k práci hlavně před kamerou a na divadle se vrátil počátkem padesátých let. V příběhu ze zákulisí soutěže krásy MISS ITALIA (1950) se objevil v úloze ceremoniáře, mezinárodně obsazený Renoirův film ZLATÝ KOČÁR (Le carrosse d'or, 1952) mu přinesl velkou roli Dona Antonia, principála kočovné divadelní společnosti. V několika dalších filmech odehrál vedlejší role, za připomenutí ale stojí role Dona Gaetana Cefalu, otce hlavní hrdiny (Marcello Mastroianni) ve slavné komedii ROZVOD PO ITALSKU (Divorzio all'italiana, 1961). V padesátých letech navázal také bohatou spolupráci s televizí, v roce 1955 byl i členem poroty na mezinárodním písničkovém festivalu v San Remu.

I když pro film a televizi pracoval prakticky až do smrti, závěr života nakonec strávil v rodné Florencii, kde zemřel 26. června 1965 ve věku 72 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.